Každým rokem roste počet odhalených nelegálních odposlechů. Odposlouchávají se firemní konkurenti, manželé a manželky a samozřejmě politici. „Napíchli mě hned, jak jsem přišel na finance“, řekl mi včera asistent bývalého mistra financí ODS. Chvíli předtím jsem u piva chtěl mail po bývalem ministru pro místní rozvoj ČSSD. Hele radši se sejdem. I on má pocit, že jeho telefon a mail je pod něčí kontrolou.
Pamatuju, jak mi šéf firmy na kontrolu odposlechů vyprávěl, že kontroluje mimo jiné i budovy ministerstva vnitra. To mě udivilo, vnitro má přece svoje odborníky? A je tu BIS a tak dál?
Tahle naivita mého kolegu rozesmála: Těm přece nikdo nevěří – právě oni tam třeba vlastnímu ministrovi dávají štěnice.
Kamarád je nelegálně odposlouchávaný přes 14 let. Kdysi to byl bezpečnostní poradce místopředsedy vlády. Jeho odposlech nařídil Havel přes olomouckou BIS, protože pražákům nevěřil.
Změnil se president, vlády, ale BIS odposlouchává dál. Kamarád marně protestoval v BIS, a zatím marně jsem já upozorňoval komisi pro kontrolu BIS. Stížnost je podložena. Máme přepisy oněch odposlechů přímo z BIS. Pochopitelně – neboť i BIS je odposlouchávaná.
BIS navíc odposlouchává nešikovně a leckdy kamaráda viditelně sleduje tak, aby to viděl on či jeho obchodní partneři. Proč? To je záhada. Byl pravda svědkem dělení majetku SSM na kterém si někteří dodnes aktivní politici mastili kapsu. Ví leccos o záhadné smrti důstojníka který řídil zabitého agenta Mrázka a kterou zřejmě sama policie zamaskovala jako nehodu. Ví leccos, stejně jako spousta jiných lidí, bývalých i současných politiků, které denně monitorují pro mě neidentifikovatlné služby sloužící kdoví komu. I já jsem možná odposlouchávaný. Já to sice nevím – ale pokud mi něco chce dobře informovaný policista či pracovník ministerstva vnitra tak mi nikdy nic neřekne po telefonu. Popravdě mi odmítají volat a komunikují přes anonymní adresy na Skype. Zřejmě vědí proč. Jsou od fochu.
Je tohle normální nebo mám paranoiu? Ať je to jakkoli podle právních analýz není instalace ani pořízení záznamu ve své podstatě trestným činem. Trestným činem je zneužití získaných záznamů k páchání trestné činnosti (např. vydírání). Pokud provede instalaci třetí osoba je téměř nemožné odhalit ale především potrestat pachatele. Máme tu pravda paragraf 239 Porušování tajemství dopravovaných zpráv (1) Kdo úmyslně poruší tajemstvía) uzavřeného listu nebo jiné písemnosti, při poskytování poštovní služby nebo jiným dopravním zařízením, nebo
b) zprávy podávané telefonem, telegrafem nebo jiným takovým veřejným zařízením,bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. Jak vidíme za samotné vlámání do soukromí tedy odposlech tu postih není. Jiným slovy jestliže vám někdo dá do bytu štěnici,aniž by se násilně vloupal tak je nepostižitelný. Stejně tak ten, kdo vám odposlouchává telefon. Trestné je pouze v případě telefonu atp, pokud něco z odposlechnutého zveřejním. Pokud využiju informace ze štěnice jsem nepostižitelný.Už před lety jsem spolu s předsedou komise pro odposlech Jiřím Bílým navrhoval paragraf „nelegální odposlech“. Novináři tehdy spustili povyk – měli strach, že najednou budou trestné i jejich nelegální odposlechy – skryté nahrávání a skryté kamery.Tento paragraf se v obměněných formách pokoušeli pak prosadit i další politici – ale marně. Média v boji za právo nelegálně šmírovat odradila každého, kdo se pokusil zákon prosadit. Nárok na soukromí a jeho ochranu nám zaručuje ústava. Stát a zákon pak má povinost toto právo naplnit. Zatím se tak neděje a tento stav je protiprávní, protiústavní.
Myslím, že každému z politiků či policistů nedosažitelnost ochrany soukromí vadí. Přesto s tím nikdo nic nedělá. Bůh ví proč. Jsou snad nějaké pozitvní efekty, které vyvažují negativa? Pokud ano, tak je situace ještě horší, než jsem ji právě vylíčil.
