K dětským lokátorům, které umí sledovat pohyb dítětě, se strhla nepřekvapující diskuze - jediný malý problém oponentů je absolutní neznalost stavu věci. Diskutující, jako by z jiné planety, rozumují o omezování svobody či o orwelovském světě. Proboha, jak souvisí svoboda s faktem, že vím, kde je mé dítě?
Mar'tanům nbeznalým pozemských zvyklostí rád předám pár faktů:
V civilizovaných zemích, včetně ČR, je naprostou samozřejmostí, že vím, respektivě alespoň jeden z rodičů, 24 hodin denně, kde se je mé dítě. A to až do věku, kdy uznám, že je schopno se samostatně o sebe postarat.
Mám čtyřletého syna a když mu dávám lokátor nijak jeho svobodu neomezuju. Naopak - snažím se, aby jeho svobodu neomezil někdo cizí (krom jinoho jak uvedu dále).
Pokud někdo neví a nechce vědět, kde je jeho dítě, pak je nejen nezodpovědný - ale podle míry zavinění se dopouští přestupku nebo dokonce trestného činu.
Povinnost rodičů starat se o děti, je u nás zákonem daná povinnost. Patří k tomu i povinnost vědět co a kde dítě dělá. Důvody snad pochopí i lidé s myšlenkovou úrovní diskutérů pod blogy. Jde o zdraví i život dětí. Takže jestliže pohyb dítět stále někdo z dospělých sleduje, v čem je rozdíl? Jen v tom že v případě lokátoru mám informaci ihned v momentu když se stane něco podivného, neplánovaného.
Kvalitní lokátory - umí daleko víc věcí než jen sledovat polohu. Dobrý lokátor například detekovat náraz, pád a volat pomoc. To je neocenitelné, když dítě spadne do vody, srazí ho auto nebo sletí někde ze stráně či skály a zůstane omráčené někde v přírodě. S jeho pomocí může také přímo komunikovat buď s dispečinkem nebo s rodiči. Co je tom zlého? Nic!
Tohle nepochopit vyžaduje duševní úroveň hodně zavadlé zeleniny.
Když Tomio Okamura psal o možnostech napojit lokátory na centrální pult ochrany, nepsal o ničem novém a revolučním.
V ČR dnes hlídací služby s pomocí lokátorů sledují tisíce aut a tisíce seniorů či duševně postižených. Sám Tomio má také takový lokátor v autě a dispečink mu automaticky posílá jeho elektronickou kniihu jízd. Dosud nikdo nepsal o omezení svobody šoférů či důchodců. A není proč - Tomio mi připadně svobodný až až.
V čase, kdy na každém rohu jsou kamery, které monitorují náš pohyb nebo radary s fotoaparáty lze ostatně o anonymním pohybu každéhjo z nás pochybovat. Každá trochu lepší restaurace má kamerový systém stejně jako dálnice nebo ulice měst.
Témeř každý má mobilní telefon. Připomínám že díky němu lze také nepřetržitě sledovat váš pohyb. Operátoři navíc zaznamenávají a archivují 6 měsíců záznamy o vašich hovorech. Kdykoli je možné vaše hovory odposlouchávat a pište si že to dělají. Agenti BIS to dělají dokonce bez povolení soudu - vím alespoň minimálně o jednom případu.
Tak tomu říkám svět velkého bratra.
Někdo napsal, že maniak stejně dítě s lokátorem ihned zabije. To je nesmysl - spíš si najde dítě bez lokátoru. Ale i kdyby se takové neštěstí stalo - stejně lokátor může život zachránit. A to další oběti, díky tomu, že policie bude mít sakra větší šanci devianta dopadnout. I tohle stojí za to. Nevím jak na Marsu - tady v Evropě si lidského života ceníme. A kdyby se podařilo byt jen jediný život ročně díky lokátoru zachránit, pak svůj smysl má. Když nepočítáme útěky z dětských domovů, tak v ČR se ovšem ztratí přes 200 dětí ročně. To je dvěstěkrát pádnější důvod malému dítěti lokátor dát.
