Asi mě nikdy nepřestane udivovat, jaké neuvěřitelné nesmysly jsou lidé schopni vypouštět z úst či prostřednictvím internetu do virtuálního prostoru. A to jsem si kolikrát myslel, že mě v tomto směru nedokáže už nic překvapit.
Kdysi jsem se bavil s jedním Romem a říkal mu, že mnohé z problémů, kterými cikáni trpí, má původ v tom, že se většinově nechtějí moc vzdělávat, neboť neberou vzdělání jako významnou hodnotu. Potvrdil mi, že vzdělání je opravdu důležité, a to vzdor svému předchozímu přiznání, že ukončil povinnou školní docházku v sedmé třídě. Nevím, třeba ve skutečnosti pochyboval o smyslu vzdělávání, ale nechtěl přede mnou vypadat jako blbec. V současnosti jsme však svědky toho, že ve virtuálním prostoru, na různých webech a sociálních sítích se lidé čím dál méně žinýrují a nestydí se tudíž hlásat kolosální hlouposti.
Jeden ze svých nedávných textů zde na blogu jsem ukončil větou: „Neodbytně se vtírá otázka: nepocházejí mnohé z našich strachů a stresů z toho, že jsme zbytečně moc informovaní a neumíme všechny informace roztřídit a zpracovat, protože na něco takového nejsme psychicky připraveni?“ To je zdánlivě v rozporu s tím, že horuji pro vzdělávání, ale opravdu jen zdánlivě. Fakt, že mnozí neumějí správně hodnotit informace, jež se jim dostávají, a třídit je na pravdivé a falešné, důležité a zbytné, souvisí se značnou mediální negramotností u nás. O té ale později.
Teď jsem pod jedním zdejším textem diskutoval o tom, zda je či není potřebný stát jako takový a dostal jsem se mimo jiné k tomu, že jednou z funkcí státu je financovat povinnou školní docházku. Jistá žena, kterou jsem do té doby považoval za vzdělanou, inteligentní, ba i bystrou, mi odpověděla: „Povinné základní školství nařídil stát a teď má problém ho zaplatit. No tak ho zrušme. Když nebude povinná základní škola, vyřeší se tím spousta problémů. Já vím, namítnete, že někteří nebudou umět číst a psát, jenže to neumějí i navzdory státnímu nařízenému základnímu školství, takže je takový argument neplatný.“
Matko Sedmibolestná, pomyslel jsem si, to už opravdu žijeme v takovém Absurdistánu, že je někdo schopen veřejně přemítat o zrušení povinné školní docházky? Umím si představit situaci, kdy základní školství bude provozováno zcela nebo částečně na soukromé bázi (ostatně jistý můj kamarád jeden čas provozoval soukromou základní školu pro 1. až 4. třídy), ale zrušit zákonnou povinnost chodit do školy? No dobře, tak si řekněme, o co jde.
Všeobecnou vzdělávací povinnost zavedla v rakouské monarchii, a tedy i v českých zemích už Marie Terezie roku 1774, povinnou školní docházku pak školský zákon roku 1869, který dostal neoficiální název „Hasnerův školský zákon“, podle tehdejšího ministra kultu a vyučování v Předlitavsku Leopolda Hasnera. Skutečnost, že už vlastně 250 let u nás umí číst a psát prakticky každý, mělo velmi pozitivní vliv na všestranný rozvoj českých zemí. Významně to přispělo k tomu, že se občané Česka mohou nyní vesměs řadit zhruba k miliardě těch nejbohatších na světě. Negramotnost totiž společnost diskvalifikuje.
Kdysi, je to už více než třicet let, jsem se dověděl, že třeba v Brazílii byla tehdy veliká negramotnost, a nejen to, ona tenkrát dokonce stoupala. Jenže Brazílie v následujících desetiletích začala vrhat obrovské prostředky do boje s chudobou a v té souvislosti i na vymýcení negramotnosti. Výsledkem je, že dnes už v Brazílii navštěvuje školu 97 procent dětí. Proč to asi Brazílie dělá, když si u nás někdo myslí, že je možné povinnou základní školu zrušit, protože se stejně někteří nenaučí číst a psát? Anebo proč v USA považují za vážný problém, když tam žije prý šestnáct milionů negramotných?
Vtip je v tom, že těch lidí, kteří se u nás nenaučí vůbec číst a psát, je téměř zanedbatelné množství a rozhodně tento fakt nemůže vést k závěru, že je povinná školní docházka proto zbytečná. Jiná věc ovšem je, že u nás sice téměř každý nějak číst a psát umí, avšak horší je to s porozuměním textu. Vůbec u nás začínáme mít problémy s funkční gramotností. V ČR je například nízká finanční a mediální gramotnost. Co už způsobila negramotnost finanční, toho jsme vlastně denně svědky, když se dovídáme o obrovském počtu exekucí, o devastaci životů mnohých lidí nebo celých rodin vinou nesplatitelných a nesmyslných půjček a úvěrů, které si nabrali…
A negramotnost mediální? Ta souvisí se schopností rozpoznávat hoaxy a reklamu, třídit informace ze sociálních sítí vyhledáváním více informovaných a podepsaných zdrojů a dat, která lze ověřit. Přitom není třeba ověřovat všechny informace, ale jen ty, na které chce člověk reagovat (sdílením, protestem, volbou kandidáta…). Falešné zprávy mají navíc tu vlastnost, že se šíří rychleji než skutečné a pravdivé. Obávám se, že i názor oné paní, že se může zrušit povinná školní docházka, když má stát problém s financováním základního školství, má jednu z příčin v tom, že si necháme zanášet mozky marastem neskutečných kravin, které se virtuálním prostorem šíří jako epidemie. Ještě je tu ovšem naděje, že to dotyčná žena myslela jako fór.
