Tibetskou vlajku odhazuji v dál...
Podle prezidenta jsou investice do rozšíření výroby na Ostravsku důležitější než halení se do vlajek Tibetu. Zní to logicky a těm lidem tam se to zřejmě dobře poslouchalo. Skutečně, tibetských vlajek se nikdo nenají a když nají, nebudou mu chutnat, zatímco čínské investice zajistí mnohým živobytí. Tady není o čem hovořit. Zajímavější je však zamyslet se nad tím, zda otázka vážně stojí tak – buď investice, nebo vlajky? Pokud ano, už mi to tak vesele nezní. Znamenalo by to totiž, že Číňané sem budou investovat jen tehdy, když my se zavážeme akceptovat čínské politické a ideologické zájmy.
Dnes se vzdáme tibetských vlajek a setkání politiků s dalajlámou, zítra setkávání se s ním vůbec, pozítří rezignujeme kvůli čínským investicím na něco jiného a co dál? Třeba bude muset každý dospělý člověk podepsat, že upřímně vnitřně souhlasí s tím, že Čínská lidová republika jednotkami Čínské lidové osvobozenecké armády osvobodila v říjnu 1950 tři miliony Tibeťanů od imperialistického útlaku a upevnila národní obranu na západní hranici Číny a že Tibet je odvěkou součástí Číny. Těm, co mají zkušenosti s podpisem souhlasu s internacionální pomocí Sovětského svazu proti kontrarevoluci v Československu v roce 1968, to půjde samo, ostatní v tom záhy získají praxi.
Osobně si myslím, že z větší části nejde o čínské investice, ale o vývoz čínského kapitálu do Česka. Kdyby někdo nevěděl, v čem je rozdíl, tak vývoz kapitálu je: „jeden ze znaků imperialismu jakožto monopolního kapitalismu; vývoz hodnoty za účelem dosahování nadhodnoty v zahraničí, tj. zhodnocení vyvezeného kapitálu. Na rozdíl od vývozu zboží, kdy prodejem tohoto zboží v zahraničí je realizována jeho hodnota včetně nadhodnoty a kdy toto zboží přechází do vlastnictví kupujícího, zůstává vyvezený kapitál vlastnictvím vývozce, který realizuje i nadhodnotu pomocí tohoto kapitálu vytvořenou. Z hledisek formy vlastnictví se rozeznává vývoz soukromého kapitálu, státního kapitálu a kapitálu mezinárodních organizací; uskutečňuje se formou produktivního či zápůjčního kapitálu“. A já jsem se nedávno dověděl v diskuzi pod svým textem, že „Čína je formou své ekonomiky dnes nejúspěšnější stát kapitalistický“.
Vzpomínám si, jak se v Hranicích (na Moravě) stavěla továrna na skleněné obrazovky nizozemské firmy Philips, co se pak spojila s korejskou firmou LG. Když se Philips rozhodoval, kde montovnu televizních obrazovek vybudovat, byl ve hře také jihoamerický Surinam a ještě dvě další destinace, z čehož je patrné, že šlo o vývoz kapitálu a Philipsu záleželo jen na tom, kde dostane výhodnější podmínky. A naše vláda v čele s premiérem Milošem Zemanem mu nabídla parádní. Za slib tří tisíc pracovních míst dostal LG.Philips pobídky ve výši 1,5 miliardy korun, daňové prázdniny na deset let a možnost bezcelně dovážet technologie. Stavba začala roku 2000 a tehdy jistá Markéta Regecová odmítla prodat svůj hektarový pozemek nacházející se na místě budoucí továrny za nabízenou cenu. Stát chtěl ale tu investici za každou cenu.
Premiér Miloš Zeman tenkrát přišel s heslem „více Philipsů a méně Regecových“. Znělo to logicky. Vždyť Markéta Regecová kvůli své ziskuchtivosti bránila třem tisícovkám lidí získat práci. Soudní tahanice ukončil nakonec sám Philips, který Regecové podle neoficiálních informací zaplatil z konečných více než pěti milionů korun sám zhruba čtyři pětiny, zbytek připadl na město. A jak to s Philipsem dopadlo? Prameny uvádějí: „I v době největší slávy a špičkového objemu výroby zde pracovalo jen asi třináct set zaměstnanců, z nichž asi tři sta přišlo do továrny odjinud, mnozí pracovníci přišli ze zahraničí. Ostatně dnes už je obecně známým faktem, že pokud investor někde buduje novou kapacitu, přetahuje do ní zaměstnance z jiných firem, a to i z jiných regionů dané země či z ciziny. Záměrem investora není řešit problém (ne)zaměstnanosti v tom kterém místě, ale zahájit tam rentabilní výrobu, a to s lidmi s co nejlepšími předpoklady, ať jsou odkudkoliv.“
O skleněné obrazovky pak nebyl na trhu zájem a LG. Philips skončil v Hranicích definitivně v roce 2007. V roce 2009 se začalo proslýchat, že by televizní obrazovky mohla vystřídat výroba bramborových hranolků. A v roce 2014 hranická místostarostka zhodnotila celou historii vztahů mezi nizozemskou korporací, českým státem a městem Hranice, které netrvaly ani deset let, poznamenaly město i českou ekonomiku na dlouhou dobu: „Dnes už by člověk přemýšlel jinak. Druhá věc je, co by se podařilo prosadit do smluv. A v případě zahraničního investora takového kalibru, jako je Philips, má vždycky dominantní roli hrát stát, který se nemá a nesmí podbízet.“
No já nevím, jestli to ta paní viděla správně. Vždyť přece například čínské investice jsou důležitější než třeba tibetské vlajky a Philips byl důležitější než „ziskuchtivá" majitelka hektarového pozemku. Proto svou tibetskou vlajku odhazuji po větru v dál. Musím si ale naslinit prst, abych zjistil, odkud vítr fouká. Jinak by mi ta vlajka mohla naplácat přes hubu.
Jaroslav Kvapil
Pozor na suché haluze
Když tak člověk putuje blogovou džunglí slov a myšlenkovou pouští, je jasné, že se brzy unaví, a to pak hledá, někdy i zoufale, kde si odpočinout...
Jaroslav Kvapil
Příběhy surrealistického večera (s využitím genderových a jiných stereotypů)
Dětství a mládí jsem prožil v rodině, kde nebylo pochyb o tom, kdo je muž a kdo žena. Otec, jakkoli byl svobodomyslný, hrál jednoznačně mužské role a matka zase ty ženské, ačkoli ji genderové stereotypy někdy trochu (dost) štvaly.
Jaroslav Kvapil
Strach požírá duši
Zdejší debaty o tom, jestli stejnopohlavní páry budou moci uzavírat manželství, dospěly až do té absurdity, že odpůrkyně manželství pro homosexuály „radí“ aktivistům, kteří taková manželství podporují, jaké heslo mají používat.
Jaroslav Kvapil
Cicero: O dulce nomen libertatis – Ó sladké jméno svobody
Svobodu slova nyní nezřídka vzývají ti, kterým se nelíbí zákaz proruských dezinformačních webů, neboť chtějí svobodné šíření názorů typu, že by Rusko mělo vyhrát válku proti Ukrajině a ukrajinský národ by tak měl ztratit svobodu.
Jaroslav Kvapil
O rasismu s lehkým úsměvem
Zeptali se kdysi jednoho pána, zda náhodou není rasista. Odpověděl – ani náhodou, naopak, rasisty přímo nesnáším, stejně jako negry a cikány.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Tuleja publikoval i v pochybných vědeckých časopisech, nyní žádá o stažení článků
Kandidát TOP 09 na ministra pro vědu Pavel Tuleja požádal Slezskou univerzitu, aby stáhla z jeho...
Poslanci mají jednat o zákoníku práce, ANO chce zabránit výpovědi bez důvodu
Přímý přenos Poslanci mají začít projednávat úpravu zvyšování minimální mzdy. Novela zákoníku práce předpokládá...
V Polsku zatkli šestnáctiletého mladíka kvůli útoku na varšavskou synagogu
Polská policie zadržela šestnáctiletého mladíka, kterého podezírá z útoku na synagogu Nožykowých ve...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
Mezinárodní obchodník – balicí stroje
ManpowerGroup s.r.o.
Středočeský kraj
- Počet článků 651
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1022x
https://kvaj.blogspot.com