Ta chuť, když tě nic netrápí

Nezdravě bledá černovláska přicházela středem hospody, ale Tom ji neviděl, protože sledoval hostinského, jak mu dělá pivo. Nevšiml si jí, ani když už byla skoro u něho. Půllitr bouchl o tácek před ním a teprve teď ji zaznamenal.

= „Tony,“ přiopile se na ni usmál.
= Natlačila se na lavici vedle něj a strčila mu ruku pod paži.
= „Vždycky, když tě vidím, Tome, tak mi srdce znovu naskočí. A když tě nevidím, tak jsou moje myšlenky šedivý jak ulice, úplně prázdný, bez smíchu, radosti a lásky.“
= Podíval se na ni, napil se piva a shovívavě ji položil dlaň na vzdálenější ruku.
= „Jenom mlčíš, Tome. Ale to je dobře. Slova bolí víc než to, když mi neřekneš nic. Já tě miluju, Tome. A nemilujou tě jen moje myšlenky, ale i má posedlost. Jsem tebou posedlá. Ale promiň, že ti lezu do života se svou láskou. Jenže mám v srdci šíp, kterým jsi mě probodnul. Šíp, který byl za milion. Za milion polibků z lásky od zamilovaný černovlásky.“
= Než to dopovídala, vypil pivo a kývl na hospodského o nové.
= „Co to žvaní?“ divil se chlápek s kytarou na protější straně stolu.
= „Já vím, o co jde, Milano, a ty si toho nevšímej a radši hraj,“ řekl Tom.
= „Proč ti říká Milane, když jsi Libor?“ zeptala se jakási blondýnka vedle chlápka. 
= „Neříká mi Milane, ale Milano,“ opravil ji kytarista.
= „Věčně kecal o Milanu, jak tam byly skvělý kšefty, když tam kdysi hrál, tak mu to zůstalo jako přezdívka,“ vysvětlil Tom.
= „Která černovláska to může být?“ pokračovala Tony. „Jsem to já a moje láska, nedělám si srandu. Láska k tobě, můj milovaný Tome. Ty to asi nevidíš, ale udělala bych všechno, co ti na očích vidím. Vždyť milovat se je krása, nádherný příval orgasmu, i když tohle zažiješ i na pervitinu.“
= „To druhý neznám,“ řekl Tom.
= „Vidím, jak v tvých očích krásně jiskří,“ smutně se usmála. „Zamilovala jsem se do tvý krásy, která v tobě tkví a čeká, kdy budeš plný lásky.“
= Milano objednal sobě, blondýnce i Tomovi panáky. Tony chtěla jen vinný střik. Za chvíli Tom panáky otočil, pak zase Milano a znovu Tom.
= „Jsi sjetá, Tony?“ zeptal se Milano, kterému to konečně došlo.
= „Moje stavy jsou takový moc přemýšlivý,“ řekla Tony. „Ale nic neřeším, protože ji v sobě mám, a vím, že si zítra dám další dávku perníku. Miluju tu chuť, když tě nic netrápí. Jinak je život shit.“
= „Život běží v kategoriích představitelno a nepředstavitelno, předpokládatelno a nepředpokládatelno,“ začal Milano filozofovat a brnkal k tomu na kytaru. „Člověk koneckonců nemá jinou volbu než žít vteřinu za vteřinou, jednu po druhé. A každá vteřina, pokud trvá, znamená tu nejžhavější současnost. Jenže každá vteřina má své předpokládatelno a nepředpokládatelno, má své představitelno a nepředstavitelno. Předpokládatelno je všechno, co nám radí zkušenost a racionální, praktická úvaha. Nepředpokládatelno je náhoda.“
= „Život je jen náhoda,“ řekl Tom.
= „Ve skutečnosti existují jen struktury a systémy,“ namítl Milano. „Vznikají a hroutí se následkem působení sil a těmto systémům a strukturám jsou cizí všechny lidské kategorie, nejsou jejich součástí. Síly působí podle zákonitostí a nahodilostí... Lidské kategorie, jako morálka, láska, pravda, jsou dodané ex post člověkem, aby mohl žít se svým vědomím uprostřed existujících systémů a struktur, jež jsou výslednicí objektivního působení sil.“
= „Na tohle jsi přišel v tom svým Milanu?“ zeptal se Tom.
= „To máte z toho, že pořád jen sedíte v hospodě a chlastáte,“ mínila blondýnka.
= „A co děláš ty?“ řekl Tom překvapeně.
= „Jsem tady s vámi poprvé a naposled!“ řekla blondýna rezolutně. „Radši chodím do přírody a fotím,“ dodala mírněji.
= „A co fotíš?“
= „Všechno, ale hlavně ráda fotím zajímavý stromy.“
= „Stromy?“
= „Protože mlčenlivě rostou nad dobrými i zlými lidmi a dívám se, jak je to všechno v přírodě důmyslně zařízeno. Třeba takový les, s vůní pryskyřice, tlejícího listí a jehličí…“
= „Tak vůni asi nevyfotíš,“ řekl Tom posměšně.
= „Si blbej! A nepřerušuj mě. Les s paprsky prokreslujícími každou větvičku a tvořícími roztodivné obrazce. Vy všichni, jak jste tady, si neuděláte čas nikdy, abyste se podívali do krásna.“
= „Krása je šílenost a šílenost je krása,“ řekla Tony. „Tak proč jí bránit?! A život je křivost, tak proč ho žít, když nemáš, s kým bys mohl jít světem a svět je shit! Life is shit!“
= „Tony, kdy jsi naposledy šla lesem za ranního svítání, kdy jen zpěv ptactva ruší ticho k obejmutí?“ zeptala se blondýnka, kterou ty panáky naladily do sentimentu.
= „Jdu za tím, co mě pochopí,“ řekla jí Tony. „Vím, že mě moje závislost chápe víc než ten, koho bych chtěla líbat.“
= Tom mávl na hospodského o pivo.
= „Chci tě líbat, Tome, a nemůžu se vynadívat, jak se ničíš chlastem,“ řekla Tony. „Víš, bylo by lepší, kdyby sis měl s kým povídat. Povídej si se mnou?“
= „Představitelno je všechno to, co dokážeme vymyslet i za pomoci iracionálna a fantazie a jsou v něm také naše cíle a mety,“ začal povídat Milano místo Toma. „Ale nepředstavitelno je něco, k čemu se upínáme, ať už si to uvědomujeme, nebo ne. Někde tam jsou naše touhy, někde tam v nepředstavitelnu je Bůh, či jak to kdo chce nazývat.“
= „Už toho nech, Milano, a hraj,“ řekl Tom a objednal ještě panáky.
= „Chci tě mít tam, kde jsme se domluvili,“ navrhla Tony. „Miluju tě, Tome, tak tam půjdeme. Co ty na to?“
= „Teď?“
= „Když nepůjdeš, chytím tě lasem, ať mi neutečeš někam tam, kde je smutek,“ řekla Tony. „U mě najdeš lásku. Tak už se netrapme. Pomilujeme se jako kdysi, bylo to takový citový. Už je to rok, co tě miluju. Ne, nejsem blázen a vím, že tvoje láska patří jenom jí, a vím, že nemám v tvém srdci kvůli ní místo. U mě je taky na prvním místě speed, ale je to silnější než já, když nemůžu mít tebe.“
= „Tak půjdeme, Tony,“ souhlasil Tom.
= „Musím si napřed odskočit,“ řekla.
= „Ty chceš vážně jít s tou feťačkou?“ žasla blondýnka.
= „Tony je dobrá,“ řekl Milano.
   
= Potemnělou ulicí se brouzdaly dvě do sebe zavěšené postavy. Matně oranžová světla jim svítila na hlavy. Tony a Tom. Držel jí kolem ramen, ona jeho kolem pasu. Oba věděli, že jejich těla spolu budou jen krátce. 
= „Už se tě nepustím!“ tvrdila Tony.
= Tou dobou Tomova žena sbalila nejnutnější věci, jejich malou dcerku a odešla z jeho bytu ke své matce. Ve dveřích se otočila a smutně se rozhlédla po místech, kde s Tomem a pak i s holkou prožili pár šťastných let a skoro stejně dlouhý čas se trápili. Pak za ní i za malou zaklaply dveře. Pro zbytek věcí si přijde později.
= Tony a Tom dorazili do jejího zchátralého pokoje. Nebylo tu skoro nic, jen pár omlácených skříněk a v rohu na zemi matrace. Tony ho začala líbat. Napřed jí to oplácel, ale pak mu to přišlo odporné. Vzápětí se svalili na matraci. Usnuli, sotva ulehli. Probudil se asi za hodinu. Zvedl se a než odešel, podíval se na spící Tony. Vypadala strašně uboze. 
= Cestou domů Tom skoro utíkal. Vymýšlel přitom, jak uchlácholí svou ženu a nevěděl, že se vrací do opuštěného bytu.