Šichtařová střílí z houfnice na vrabce (polemika)
Šichtařová svůj text nazvala „Totalitní myšlení se vrátilo“. A ono totalitní myšlení spatřuje zejména v tom, jak píše, že „případ následně přezkoumala školská správa, která na rozhodnutí školy neshledala nic špatného: podle školské správy prý soukromé školy mají právo zohlednit při výběru žáků i politické smýšlení jejich rodičů...“
Možná je rozhodnutí školské rady špatné, a ono zřejmě je, a snad se v něm obrazilo třeba i totalitní myšlení. Pokud ano, očekával bych, že autorka případ důkladně rozebere a na jeho půdorysu ukáže, v čem ono totalitní myšlení spočívá. Jenže Šichtařová se k žádnému rozboru případu nedostala. Naopak opakovaně napsala, že nejde o to, co dotyčná škola ze zákona smí či nesmí. Prý jde o to, že se jí „hnusí společnost, která vyvrhuje na okraj děti podle jejich původů“.
A ono se něco takového stalo, respektive děje se ve větším měřítku, když píše v množném čísle? Mám za to, že se jednalo o případ jedné holčičky, kterou nevzali do konkrétní specifické školy. Kromě toho Markéta Šichtařová v takové společnosti, která se jí hnusí, žít nemusí, neboť se to stalo v Německu a ona je občankou Česka (jestli se nemýlím).
Šichtařová také píše: „Nechť si o AfD myslí, kdo chce, co chce. Jsme (zatím) stále ještě demokratická země, tedy jednak si každý může volit, koho se mu zlíbí, nejde-li o stranu stojící mimo zákon, a stejně tak ti ostatní si zase o takové volbě mohou myslet, co se jim zlíbí.“ Nerozumím tomu, jak souvisí skutečnost, že jsme demokratická země a každý si tady může volit, koho chce, s tím, co si kdo u nás myslí o AfD? Tuto stranu v Česku volit nemohu, i kdybych stokrát chtěl. Chápu však argumentační klam, který Šichtařová užila, aby přenesla problém k nám, jako by se to událo u nás.
Avšak to všechno, co jsem dosud citoval a komentoval, je čajíček proti tomu, co uvedla Šichtařová dále: „Jsou mi to vůbec podivné staronové věcičky. Jako když děti kulaků nesměly studovat. Jako když židovské děti musely do koncentráku, protože se narodily rodičům ocejchovaným hvězdou. Takže zapišme si novou poučku současných evropských hodnot: Děti rodičů, kteří dostatečně nehýkají nadšením pro „liberální demokracii“, jsou dnes ostrakizovány.“
Autorka tím předvedla výstřel z houfnice na jediného vrabce. To musel být obrovský výboj z myšlenkového zkratu v mozku Markéty Šichtařové, když se od případu jedné holčičky, dcery poslance AfD v berlínském parlamentu, kterou nevzali do specifické Waldorfské školy, dostala s nebohými židovskými dětmi až do koncentráku. Ale zdejším čtenářům se to líbí. Co líbí, oni jsou nadšení a vůbec jim to nepřipadá jako demagogie. Už poněkolikáté musím skončit zvoláním (v němčině, abych byl stylový): Gott mit uns!
Poznámka: Ona nešťastná holčička nemohla být v žádném případě ostrakizována, neboť ostrakizace znamená vylučování, vypovězení ze skupiny, do které člověk dosud patřil. Jak by ale mohla být vyloučena odněkud, kam dosud nepatřila, jelikož tam nebyla přijata?
Odkaz na text M. Šichtařové: https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=708856
Jaroslav Kvapil
Pozor na suché haluze
Když tak člověk putuje blogovou džunglí slov a myšlenkovou pouští, je jasné, že se brzy unaví, a to pak hledá, někdy i zoufale, kde si odpočinout...
Jaroslav Kvapil
Příběhy surrealistického večera (s využitím genderových a jiných stereotypů)
Dětství a mládí jsem prožil v rodině, kde nebylo pochyb o tom, kdo je muž a kdo žena. Otec, jakkoli byl svobodomyslný, hrál jednoznačně mužské role a matka zase ty ženské, ačkoli ji genderové stereotypy někdy trochu (dost) štvaly.
Jaroslav Kvapil
Strach požírá duši
Zdejší debaty o tom, jestli stejnopohlavní páry budou moci uzavírat manželství, dospěly až do té absurdity, že odpůrkyně manželství pro homosexuály „radí“ aktivistům, kteří taková manželství podporují, jaké heslo mají používat.
Jaroslav Kvapil
Cicero: O dulce nomen libertatis – Ó sladké jméno svobody
Svobodu slova nyní nezřídka vzývají ti, kterým se nelíbí zákaz proruských dezinformačních webů, neboť chtějí svobodné šíření názorů typu, že by Rusko mělo vyhrát válku proti Ukrajině a ukrajinský národ by tak měl ztratit svobodu.
Jaroslav Kvapil
O rasismu s lehkým úsměvem
Zeptali se kdysi jednoho pána, zda náhodou není rasista. Odpověděl – ani náhodou, naopak, rasisty přímo nesnáším, stejně jako negry a cikány.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Proč mají Japonsko a Indie problémy? Protože jsou xenofobní, kázal Biden
Americký prezident Joe Biden označil Japonsko a Indii za „xenofobní“ státy, které nevítají...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 651
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1022x
https://kvaj.blogspot.com