Šátky, antisemitismus, korán a humor
Jako školák jsem se zúčastnil pár besed s bývalými vězni nacistických koncentračních táborů a oni nevyprávěli jen o neskutečných krutostech, které se tam děly, ale tvrdili také, že se snažili zachovat si humor i ve své zoufalé situaci, kdy jim denně hrozilo to nejhorší, co může člověka potkat. Za protektorátu nazývali Němci prý Čechy „smějící se bestie“. Dnes se ale zdá, jakoby se humor z našeho repertoáru vytrácel. Tedy aspoň v diskuzích zde na blogu určitě. A to se nám neděje vlastně vůbec nic a většinou se máme jako vepři v erži. Možná ale právě proto. Člověk nejspíš potřebuje nejen humor, ale i strach. A pokud nejsou skutečné obavy k dispozici, musí se děsit uměle sám.
Stačí si vzpomenout, jaké oblibě se nyní těší filmové horory, krváky, thrillery plné požárů, rvaček, výbuchů, apokalyptické a katastrofické filmy, detektivky o sadistických sériových vrazích, kteří své oběti mučí hrůznými způsoby, o násilných a morbidních počítačových hrách ani nemluvě. Naproti tomu filmové komedie spíš upadají, respektive se mi při nich chce spíš brečet nad trapností tvůrců, nebo by mě musel někdo při sledování lechtat na chodidlech, abych se smál. (Vlastně nejsem lechtivý, tak by to nepomohlo.) Možná se ale pletu, ty filmy legrační jsou a jenom já jsem už starý zapšklý dědek. Nic to ovšem nemění na tom, že strašení je momentálně v kurzu.
Tedy určitá starost o budoucnost, zdravé obavy ze vždy hrozících nebezpečí a snaha se před nimi ochránit a zajistit jsou nejen přirozené, nýbrž i žádoucí a rozumné bytosti se nechovají lehkovážně, myslí na budoucnost svojí a svých dětí a nejednají stylem – po nás potopa. Ale to mi řekněte, kde se najednou ta starostlivost, ta „těžkovážnost“ v lidech teď vzala? Totiž je mi na tom něco divné. Lidé si houfně berou půjčky na nesmyslnou spotřebu u lichvářů a pak mají na krku exekuce. Lidé často bezstarostně sedají za volanty svých aut ožralí či zhulení, či riskantně předjíždějí v nepřehledných úsecích silnic. Lidé se bez rozmyslu žení a vdávají, protože si myslí, že jsou zamilovaní, přivedou na svět děti, aby se pak stejně bez uvážení a bez ohledu na své děti rozvedli, neboť prý nejsou kompatibilní. A mně je divné, že titíž lidé mají eminentní starost, zda nebude Česko za 15, 30, 50, 100 či 150 let muslimské... Ty obavy jsou přitom tak velké a neodbytné, že jakékoli zažertování na toto téma považují za nepřípustné.
K tématu tohoto mého textu mě přivedla diskuze pod článkem blogerky Jany Slaninové nazvaném »Babky s šátky, budete muset chodit nahóře „bez“!«, což byla taková humorná pohádka. (http://janaslaninova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=581657) V diskuzi pod článkem se pak objevily takovéto příspěvky: „Ze srdce vám přeju, aby vás jednou ty srandičky nepřešly, jako ty odvážlivkyně, co by rády šátek sundaly, ale jejich manžel muslim by jim nařezal.“ – „Aha, to nám mělo vysvětlit, proč pro lidi školní řád platí a pro muslimy nikoli.“ – Snad jsem při své inteligenci pochopil, co jste tím autorko chtěla říci. Ale v rámci objektivity musím podotknout, že pletete hrušky s jabkama.“ – „Ale tady lidi nevědí, jestli dát karmu za krásnou literaturu nebo něco politického obhajutete či naopak kritizujete.“
Druhým motivem byla reakce jednoho debatéra na můj diskuzní příspěvek k textu Jiřího Turnera »Antisemitismus vyznávají prý už jen muslimové«. (http://turnerjiri.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=581643) Psal jsem: „Už se tomu musím smát. Zatímco hlavní sdělení vašeho článku tkví evidentně v závěru předposledního odstavce a v celém posledním odstavci a spatřuji ho ve varování před fanatismem a důsledky z něj plynoucím, většina diskutujících se chytá vašich historických vysvětlení původu různého antisemitismu. Uvádějí proti nim různé argumenty a poukazují na jednotlivé masakry páchané muslimy na křesťanech a židech, zacházejí až hluboko do historie a připojují různé interpretace jednotlivých pasáží Koránu. Tím vším odvádějí diskuzi od podstaty článku.“ Připadá někomu, že se nějak směji antisemitismu? Nejspíš si to však myslel onen debatér, protože mi odpověděl, že na tom není vůbec nic k smíchu.
Ale je. Na tom, kolik se tu náhle vyrojilo expertů na křesťanství a na židovsko-křesťanské kořeny Evropy, na Bibli, na islám a Korán. Člověk by řekl, že by z fleku mohli být poradci papeže Františka nebo samozvaného chalífy Islámského státu al-Bagdádího. Směšné je ovšem i to, kolik je tady znalců mezinárodních vztahů, na roli Ruska, Číny ve světě, na způsob řízení Evropské unie, nebo teď aktuálně, jakým bude prezidentem Donald Trump. Směšné je také to, kolik je tu prognostiků či Nostradamů, kteří vědí, jaký bude vývoj, co se v budoucnosti stane. Nechť si ale lidé píšou, co chtějí, kolikrát je to zábavné číst. Co však má znamenat to pohoršování se, když si někdo udělá z něčeho legrácku? Asi se máme fakt moc dobře, tak máme čas řešit různé pí... písemné a mluvené projevy o světovém dění, co se k nám donesou.
Jaroslav Kvapil
Vlastenectví jako hluboký cit, nebo iluze, nebo je vlast tam, kde je dobře?
Na včerejšek 14. září 2026 připadlo 89. výročí úmrtí prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, který řekl o patriotismu: „Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.“
Jaroslav Kvapil
Máme příliš mnoho nemocnic?
Následující text je sice polemikou s článkem Josefa Nožičky „Podle prezidenta máme nadbytek nemocnic. Co by se dělo, kdyby něco takového řekl Babiš?“ Zaujal mě ale hlavně proto, že jsem o tomto tématu psal již před 30 lety.
Jaroslav Kvapil
Andrej Babiš jako Otec vlasti
Miluje Andrej Babiš Českou republiku? O tom nemůže být pochyb. Tedy za předpokladu, že on tuto zemi řídí, potažmo ji vlastní. Je tudíž i vlastencem. Spíš vlastníkem, ale to jsou jen drobné rozdíly mezi češtinou a slovenštinou.
Jaroslav Kvapil
Srpnová okupace 1968 a prezident Petr Pavel
A zas to tady bylo, tentokrát 58. výročí okupace Československa vojsky pěti armád Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Zuří také kampaň proti prezidentu Pavlovi, který prý okupaci schvaloval.
Jaroslav Kvapil
Od radnice Prahy 5 Smíchovem až na Jiráskovo náměstí
Fotografická procházka Smíchovem od radnice Prahy 5 na Jiráskův most (pohledy z něj na obě strany po toku i proti proudu Vltavy) a Jiráskovo náměstí.
| Další články autora |
Poznejte český film jen podle obrázku
České filmy jsou plné nezapomenutelných hlášek, legendárních postav a scén, které známe snad...
Odchod z Primy ho nakopl. Honza Dědek promluvil o nové televizi i otcovství po padesátce
Honza Dědek má za sebou mimořádně turbulentní období. Během posledního roku a půl se stal poprvé...
Smíchov čeká velká tramvajová výluka, 6 linek změní trasu. Jak to bude s náhradní autobusy?
Smíchov čeká tramvajová výluka, která potrvá déle než dva týdny. Kvůli instalaci železničního mostu...
Letecký obr se vrací do Prahy! Airbus A380 přiveze i luxusní novinku pro cestující
Na Ruzyni se vrací pořádný obr. Milovníci letadel si mohou do kalendářů zakroužkovat čtvrtek 1....
Ve Velké Chuchli chátrá továrna, kde se natáčela Kráska v nesnázích. Dovnitř se chodí křovím
Za křovím ve Velké Chuchli chátrá bývalá továrna, která má za sebou pozoruhodnou historii. Vyráběly...
Lidé v Plzni vzpomínali na Václava Havla při neformálním happeningu na mostě
Lidé v Plzni dnes při neformálním happeningu na mostě Ivana Magora Jirouse zavzpomínali na...
V Č. Lípě najel vlak do nastraženého kamení, podobná nehoda se tam stala v září
V České Lípě dnes v podvečer najel vlak do nastraženého kamení na kolejích, provoz na trati do...
Jeden člověk se zranil při požáru domu ve Starém Městě pod Landštejnem
Při požáru domu ve Staré Městě pod Landštejnem na Jindřichohradecku se dnes zranil jeden člověk....
Starosta Šp. Mlýna má přihlášení nových lidí k pobytu před volbami za účelové
Starosta Špindlerova Mlýna Martin Jandura (Špindlerův Mlýn - Město s vizí) podnikl právní kroky...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 685
- Celková karma 26,98
- Průměrná čtenost 984x
https://kvaj.blogspot.com



















