Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Proč se mluví jen o Janu Palachovi?

Do titulku jsem si půjčil otázku z blogu jiného autora, ač si myslím, že slůvko „jen“ do ní nepatří. Ten dotaz mi totiž připadá velmi naivní, ale možná je naopak prohnaný, neboť otevírá prostor k různým demagogickým spekulacím.

Otázka použitá v titulku mě však – u příležitosti 50. výročí jeho smrti a 30. výročí Palachova týdne v roce 1989, který odstartoval události, jež vedly k pádu komunistického režimu v Československu – přivedla k úvaze na téma, proč právě Palachovo sebeupálení vyvolalo u nás i ve světě nepoměrně větší ohlas než jiné podobné činy a stalo se tak výrazným symbolem, jenž přetrvává do dneška.

Nejdříve chci však zdůraznit, že osobně je mi sebeupálení jako způsob vyjádření odporu, protestu, jako forma boje nebo prostředek k dosažení nějakých cílů zcela cizí. V obecnosti si ani nemyslím, že by se proti zlu mělo bojovat cestou sebeobětování v plamenech. Jenže…! Jak to vnímám já, je ale bezvýznamné, stejně tak, jak tento čin hodnotí kdokoli jiný. Už v minulém blogu o Palachovi jsem napsal, jeho čin stojí mimo veškerá hodnocení, mimo morálku. Přesto bylo ale jasné, že jej kdekdo posuzoval a nadále bude posuzovat z různých mravních hledisek, protože tak lze činit a žádný pohled není možné označit za jediný správný a jiné naopak odsoudit jako špatný.

Podstatné není ani to, jaký byl ve skutečnosti Jan Palach jako člověk. Ať byl před tím, než se upálil, jakýkoli, ať uvažoval o čemkoli, fakt, že k tomu, čeho chtěl dosáhnout, nakonec zvolil čin, jenž mohl fyzicky ublížit pouze jemu, který přede všemi dokázal utajit a nechal, ať působí spontánně svou silou a naprostou mimořádností v čase a místě, kdy a kde ho vykonal, dokazuje že byl Jan Palach opravdu čistá duše. Je to natolik pravda, že nikdo, kdo nechce vypadat sám coby hnusná kreatura, se neodvážil a stále neodvažuje Palacha výslovně odsoudit, znevážit nebo zesměšnit. A to je jedna část odpovědi na otázku, proč se mluví především o Janu Palachovi. A druhá část? 

Vývoj v Československu roku 1968, kterému se ve světě říkalo „Pražské jaro“, byl svým způsobem unikátní zejména svou nenásilnou povahou, ale ještě něčím. A sice tím, že probíhal víceméně v radostné atmosféře. Nekonala se žádná vzpoura. Lidé až do srpnové okupace většinově ani neodmítali socialismus a nevolali po pádu režimu, dokonce začali „mít rádi“ nové komunistické vedení státu a jeho hlavního představitele Alexandra Dubčeka zbožňovali. Komunistické moci k tomu stačilo málo – po letech teroru, krutého prosazování bolševické ideologie a nelítostného potlačování všech svobodných projevů, přirozených lidských aktivit a občanského života ukázala přívětivější tvář. To ostatně dalo vzniknout heslu „socialismus s lidskou tváří“.

Byl to klam, jak se záhy ukázalo. Avšak v době, kdy k nám vpadla s tanky sovětská armáda táhnoucí s sebou vojska dalších svých satelitů, dohromady čítající půl milionu vojáků, zapůsobil tento neskutečně agresivní akt doma i ve světě šok. Taková rozsáhlá demonstrace brutální síly proti zemi, která se ani v nejmenším neprojevovala násilně, byla zkrátka nepochopitelná a neospravedlnitelná. Těžko se chápaly i následující události. Snad ještě kapitulace a zrada československých komunistických špiček (až na jednoho) se možná dala předpokládat. Byli to pořád přece komunisté. Avšak reakce národa?

Říká se, že vytlačenou pastu z tuby nelze bezezbytku nacpat zpátky. V Československu po 21. srpnu 1968 se zdálo, že se něco takového podařilo. Stalo se to, co Karel Kryl charakterizoval v závěru písně Podivná ruleta verši „…minulo září a ulicí chodí jen milion tváří, těch zbloudilých lodí a žádná z nich neslyší pamatuj“. A pak se v lednu roku 1969 jako blesk z čistého nebe objevil neznámý Jan Palach coby planoucí živá pochodeň, který se tímto svým šokujícím a neuvěřitelným činem bez postranních úmyslů zeptal – co se to s vámi stalo, lidi?! Nic víc, nic míň.

Jaký smysl má pak otázka: proč se mluví „jen“ o Janu Palachovi? A o kom jiném by se v souvislosti s předchozími událostmi mělo mluvit víc? Polák Ryszard Siwiec se upálil sice dřív a jeho čin snad přivedl Jana Palacha na myšlenku udělat něco podobného. Vyznění těch dvou činů však není srovnatelné. V Polsku přece nebylo Pražské jaro, zemi nepřepadla půlmilionová armáda a nechodily tam ulicemi zbloudilé lodě milionů tváří. Navíc mi přijde úžasně hloupé se ptát, proč veřejnost o někom mluví a o jiném ne.

Autor: Jaroslav Kvapil | sobota 19.1.2019 13:24 | karma článku: 15,17 | přečteno: 594x
  • Další články autora

Jaroslav Kvapil

Pravda o Červené Karkulce

Je hrozné, jak se dneska v zájmu genderové i jiné korektnosti upravují literární díla klasiků. A považte, že dokonce i pohádky. Ještěže na to upozornila jistá učitelka češtiny a dala tím směr našemu vědeckému bádání.

1.4.2023 v 12:48 | Karma: 17,40 | Přečteno: 638x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Ježíš na krumpáči

Smrt čeká na všechny, ale v zařízeních, kde tráví své dny lidé na sklonku života, se připomíná naléhavěji než jinde. Následující příběh začíná v roce 1996 v Domově důchodců v Radkově Lhotě, kde je právě hodně živo.

26.3.2023 v 15:34 | Karma: 21,48 | Přečteno: 447x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Marie Kudeříková, zatvrzelá až k obdivuhodné statečnosti, popravená právě před 80 lety

Není dobré zlehčovat oběť kohokoli, kdo bojoval proti zlu. To se nám vždycky vymstí. Je ovšem tragicky absurdní, že nemálo z lidí, kteří proti jednomu zlu bojovali, posloužili v konečném důsledku třeba nevědomky jinému zlu.

26.3.2023 v 13:56 | Karma: 25,54 | Přečteno: 696x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Rok, kdy umřel vynálezce ostnatého drátu

(Povídka) Stojím před zchátralým nárožním činžákem, z kterého jsem odstartoval do života. Až po delším vyzvánění na kdovíkolikátý zvonek otvírá vchodové dveře starší muž a kupodivu přistoupí na mé přání se po domě rozhlédnout.

21.3.2023 v 14:06 | Karma: 9,81 | Přečteno: 373x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Ruský voják v zákopech bojuje… za vás za všechny?

Rajchlova demonstrace na pražském Václavském náměstí se maskovala za název „proti bídě“ a sám svolavatel se nejspíš moc snažil, aby uřezal co nejvíc proruských, proputinovských rohů trčících z davu... Všechny ale neuhlídal.

17.3.2023 v 15:20 | Karma: 43,59 | Přečteno: 11581x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život

31. května 2024  13:12,  aktualizováno  18:49

Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony

31. května 2024

Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...

Šátek nosí většina. Islamizace pokročila tam, kde už téměř žádný Švéd nežije

1. června 2024  18:06

Migrace a problém se začleňováním migrantů do společnosti je ve Švédsku důležitým tématem voleb do...

Nikdo mi neřekl, jak o jizvy pečovat, říká zakladatelka organizace Císařovnám

1. června 2024  17:32

Seriál Před pěti lety čekala Eva Zubec svého prvního syna. Během porodu lékaři vyhodnotili, že bude muset...

V Indii po šesti týdnech skončily parlamentní volby. Očekává se vítězství Módího

1. června 2024  17:30

V sobotu završila Indie po šesti týdnech proces parlamentních voleb, ve kterých současný premiér...

Izraelští osadníci blokují humanitární pomoc pro Gazu. Mají tipy i od vojáků

1. června 2024  17:01

Židovští osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu blokují nákladní vozy s humanitární pomocí,...

  • Počet článků 651
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 990x
Neidentifikuji se s žádnými politickými, profesními, náboženskými, myšlenkovými či jinými směry a skupinami. Pokud se některý můj text nebo části textů shodují s názory takových směrů a skupin, je to buď náhodné, nebo způsobené prostupností myšlenek různě zaměřených lidí. Píšu si, co chci a co mám potřebu napsat. Naopak nepíšu ve jménu ani z pověření nikoho jiného. 

https://kvaj.blogspot.com

Seznam rubrik