„Na poměry žehrajíce, vzpomeňte si na zajíce…“

Editor analýz a publicistiky Seznam Zprávy Jan Stránský napsal glosu s názvem „Vysmívat se vystrašeným lidem z Václaváku je hloupé a nebezpečné“. Problém je, že tito lidé jsou nebezpeční, ať se jim někdo vysmívá nebo ne.

Kdesi jsem četl, že současná vláda by měla srozumitelně a jednoduše vysvětlovat své kroky i prostým lidem (nechci-li použít slovo hloupým), kteří se obávají o svou existenci. Potíž je v tom, že řešit drahé energie, inflaci a válku na Ukrajině v důsledku ruské agrese, respektive mírnit jejich dopady na nás je v principu velmi složité. A vyřešit, jak jednoduše vysvětlit složité kroky lidem, jejichž chápání je buď limitováno, či ochromeno strachem, je na Nobelovu cenu. 

Podobné situace jsou naopak živnou půdou pro populistické „vůdce“, kteří jednoduchá řešení nabízejí, ačkoli dobře vědí, že jsou nereálná a lživá. Až je – řekněme – „vystrašená masa“ vynese k moci, nebude už záležet na tom, jestli dříve lhali. Vždyť máme tragický a hrůzný přiklad z doby, kdy se nacistická stvůra prodrala k moci v Německu za výmarské republiky zmítané záměrně vybičovanou hyperinflací. Pomohlo tehdy jakési jednoduché vysvětlování složitostí prostým lidem?

Pan Stránský napsal ve své glose: „Vysmívat se lidem v natolik mezní situaci, spílat jim do hlupců, Putinových zaprodanců, jak se to děje na sociálních sítích, je nemoudré.“ Vyhlíží to rozumně a pravdivě. Jenže on hned v dalších dvou větách napsal: „Strach má totiž nepříjemnou tendenci růst. Čím je větší, tím silněji zatemňuje svým obětem úsudek. Vyděšený člověk je ochotnější naslouchat manipulátorům a kazatelům fejkových řešení.“ Z toho ale plyne, že sám autor považuje populistickými „vůdci“ zradikalizované lidi, kteří demonstrovali na Václavském náměstí, za hlupáky.

S tím je ovšem těžké něco dělat, snad kromě udílení hraběcích rad Fialově vládě, jak má konat. V diskusi pod glosou někdo napsal: „Taky jsem vystrašený, ale nebudu proti NATO a pro pochopení vraha Putina.“ A dále, že reakce včera demonstrujících jsou nepřiměřené a vysoce nátlakové, a že navíc současné největší problémy nemají okamžitá řešení. Jediné, co podle autora diskusního příspěvku můžeme dělat, je maximálně podporovat Ukrajinu, aby byl odstraněn hlavní důvod problémů, to je agresivní politika Ruska.

Nicméně diskutující naopak požadovali ukončení podpory Ukrajině, že tamní válka není prý naše, a přitom jim bylo fuk, že tu válku rozpoutalo Rusko svým agresivním vpádem do sousední suverénní země. Řeči některých lidí o tom, že ani Ukrajinci nejsou žádní beránci, považuji za dnešních okolností za imbecilní. Beránky nebyli ani Čechoslováci, když naši zemi zabral Hitler. Beránky nebyli ani Poláci, když jejich stát napadlo nacistické Německo z jedné strany a z druhé strany Sovětský svaz. 

Pokud dnes padne Ukrajina a Putin ji schlamstne do své tlamy, dřív nebo později napadne také nás a pak bude vlastně jedno, jestli budeme mít na to, abychom se v zimě zahřáli, protože nám bude tak jako tak pořádně horko. Některým ale ne, když včas vlezou Rusku do zadku. Jeden vědec mi v souvislosti s podporou Ukrajinců v jejich obraně proti ruské agresi napsal, že nemáme „dráždit hada bosou nohou“. Hned jsem si vzpomněl na píseň Karla Kryla „Strejček Strach a teta Obava“, v níž zpívá refrén: „Na poměry žehrajíce vzpomeňte si na zajíce, co se krčí u žita, domnívá se, když se bojí, že ho nechá na pokoji liška ryška podšitá..."

Myslím, že nemá smysl cokoli dodávat, snad jen to, že Kryl byl skutečně vizionář, a pokud měl pravdu i v dalších věcech, nečeká nás nic hezkého.