Je důležité hledat pravdu jako bloger Větvička

Díky textu Karla Trčálka a přiloženému videu jsem si vyslechl druhý díl rozhovoru novinářky Martiny Kociánové s blogerem, spisovatelem a cestovatelem Ladislavem Větvičkou na Svobodném Universu z 26. února 2019 a bylo to poučné.

Leitmotivem zmíněného rozhovoru s Ladislavem Větvičkou bylo jeho hledání pravdy, a tedy ověřování faktů z různých zdrojů, aby pak mohl pravdivě informovat a vůbec psát. Pan Větvička tímto způsobem při svých cestách do Maďarska zjistil, že tamní premiér Viktor Orbán je bohem nadaný člověk, na kterého například v Evropské unii nikdo nemá. Proto se s ním lídři EU vlastně ani nechtějí setkávat, neboť se bojí podívat pravdě do očí… 

Dodávám, že by zřejmě neunesli sílu Orbánových pravd a jasnozřivost jeho vizí, díky nimž má, a to už jsem zase u slov pana Větvičky, nadpoloviční podporu lidu a dokáže tak rázně a výrazně řídit zemi. Napadá mě, že jistý Adolf Hitler získal svého času v Německu také obrovskou lidovou podporu, a potom rovněž řídil zemi ještě rázněji než dnes pan Orbán. Ostatně i Hitlera pan Větvička zmínil v souvislosti s tím, jak dějiny tvoří silné osobnosti (asi bohem nadaní, i když Hitler mluvil spíš o Prozřetelnosti). Nyní pan Orbán dospěl k názoru, že pro Maďarsko nastává čas, aby opustilo EU. Uvidíme, jak daleko dovede tento bohem nadaný člověk svou zemi. Zda až tam, kam kdysi Německo Hitler?

Ladislav Větvička hovořil také o svých cestách do Ruska, jedné v roce 2013 a druhé o pět let později, aby se tam na ruském venkově dověděl, jak se věci opravdu mají. Jak tam po pěti letech zjistil, že se velmi rozvinulo malé a střední podnikání, které zcela pokrylo ztráty vlivem „našich“ sankcí uvalených na Rusko, jež tato situace posunula notně dopředu. Přišel tam rovněž na to, že prezident Vladimír Putin má převážně důvěru a podporu lidí a že je to Západ a jeho média, jimž se podařilo z Putina a Ruska udělat válečného štváče.

Podle pana Větvičky jsme u nás už tehdy pomalu báli hovořit o těchto věcech otevřeně, nebo zapochybovat o tom, co tvrdilo rádio nebo televize. On ale měl to štěstí, že v Rusku byl a viděl, jak tenkrát narostlo sebevědomí ruských občanů, o politicích ani nemluvě, nebyl tam problém vidět na autech nálepky – vykašlal se na nás celý svět, tak my kašleme na něj. Jejich pocit, že jim nikdo nerozumí, vzrostl natolik, že to, jak v rozhovoru pan Větvička uvedl, může eskalovat do stavu, který si nikdo nepřeje. 

Podle pana Větvičky, jak tehdy nejspíš pochopil, „děláme z toho Rusa obrovského nepřítele, který prý chce mermomocí zaútočit na pobaltské státy a na Ukrajinu a on sám neví, kde všude ještě. Je teď otázka, jak řekl pan Větvička koncem února 2019, jestli to je pravda, nebo ne.

Myslím si, že věci jsou jasné. Je to jednoznačně Západ, jenž udělal z Putina nepřítele a způsobil mu tak frustraci z obklíčení a ohrožení Ruska, a zároveň jeho opuštění celým světem. Svou frustraci pak tento lidem oblíbený vůdce přenesl na sebevědomé občany své země. Škoda, že Ladislav Větvička nebyl v Rusku ještě jednou v roce 2021, aby nás mohl pravdivě zpravit o tom, co se stalo, že se ze zcela nepravděpodobného ruského útoku na Ukrajinu v roce 2019 stala o tři roky později tragická realita. 

Je nabíledni, že frustrace se musí někde vybít. Známe to i z naší historie. U Přibyslavi stojí na místě, kde skonal slavný husitský vojevůdce Jan Žižka, mohyla na jeho památku. Les v sousedství se dnes nazývá Plaček, protože tam Žižkovi boží bojovníci oplakávali smrt svého milovaného hejtmana. Svou frustraci pak ventilovali tak, že Přibyslav vybili a vypálili. Může se snad dnes někdo divit Rusku vedenému Vladimirem Putinem, že frustrovaný z frustrace svého světem opuštěného lidu poslal mocnou armádu, aby napadla Ukrajinu a páchala tam zrůdnosti?

Text Karle Trčálka, pod nímž lze nalézt i zmíněný rozhovor s Ladislavem Větvičkou je na adrese: https://trcalek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=792085