Jak se kdo ožere?

Málokterou činnost lze v češtině vyjádřit tolika přirovnáními jako uvedení se do stavu opilosti. Asi proto, že opilost potkala každého dospělého, až na zanedbatelné výjimky, a také mnohé mladistvé a leckteré děti.

Nevím, jestli je to výrazem alkoholismu národa, ale jistě velké společenské tolerance k pití alkoholu. Nebudu teď brojit proti konzumaci alkoholu. Uvedu však, jako co je kdo opilý, nebo jak v takovém stavu vypadá, a to podle profesí a činností v abecedním pořádku.  

Akademický malíř je pod obraz; anesteziolog je v bezvědomí; boxer je ztřískanej; dermatolog je koženej; dopravák má špičku; dřevorubec je zrubanej; elektrikář je nadrátovanej; entomolog je na mol; funebrák je tuhej; hasič je stříknutej; hudebník je na moll; chmelař je jako žok; kanonýr je jako dělo; karbaník je zkárovanej; klempíř je na šrot; kněz je jako slovo boží; kočí je jak bič; kominík je zčazenej; kovář je zbušenej; kuchař je na kaši; květinářka je nakropená (stejně jako pradlena); kynolog je jako doga; lakýrník je zlakovanej; letec je jako bomba; loutkoherec je zpumprlíkovanej; malíř pokojů je zmalovanej; metař je nametenej; manekýn je upravenej, meteorolog je na mraky; myslivec je piclej; ocelář je zkalenej; ortopéd je zlámanej; pedagog je vyškolenej; písmomalíř je zlinkovanej; pištec je zhvízdanej; pneuservisman je gumovej; poslanec je odhlasovanej; pumpař je na total; pyrotechnik je jako puma; řezník je jako prase; řidič je zřízenej; sedlák ji má jak vidle; sklenář má okno; sládek je nachmelenej; soudce je jak zákon káže; tramvaják je vykolejenej; truhlář je jako prkno; uklízečka je na prach; veterinář je jako zvíře; vlekař má naváto, výhybkář je namazanej; zahradník je zlitej; zaměstnanec autobazaru je jetej; zoolog má opici; zootechnik je jako dobytek; zpěvák je zhulákanej; zákazník má nakoupíno.

No řekněte sami, má nějaká jiná činnost tolik příměrů? Jedině snad být blbej jako..., jenže to není činnost, ale vlastnost. Uvedu pár příkladů, můžete doplnit další. Blbej jako – auto bláta, až to bolí, až to tříská dveřma, bedna kytu, patník, pučtok, sedm kilo tvarohu... No zkrátka je to tak, jak říkala babička vnoučatům v kresleném vtipu Pavla Kantorka: „Tak to na světě chodí, blbost odkvete a přijdou plody.“ Otázka je, jaký vliv má chlast na to, že u nás blbost jen kvete?