IQ ty-kve

Opakovaně se zde na blogu, ale i jinde objevují různě zaměřené úvahy o tom, jaká část české populace je hloupá a co z toho plyne pro naši společnost, ekonomiku a podobně. Smyslem těchto úvah je podle mého pouze manipulace.

Velmi často takové úvahy vycházejí ze slov psychiatra Cyrila Höschla, který se vyjádřil takto: „Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. Těmto lidem, a je to polovina národa, uniká mnohotvárnost a mnohoznačnost světa, a co z tohoto světa v jejich očích zbývá, lze rozdělit na celkem jednoduché, většinou protipólné elementy. Někdy se tomu říká černobílé myšlení.“ (Karolinum, 1991)

Höschlův citát je však jedna věc a jeho používání či zneužívání zase druhá. Jisté je, že nynější prezident Miloš Zeman jeho část uplatnil ve Federálním shromáždění v roce 1992, když se projednával návrh tehdejšího prezidenta Václava Havla na referendum o budoucnosti společného Československa, aby se vyjádřil proti přijetí referenda. Zeman tehdy skončil slovy „mnohoznačnost světa“, takže úplně vypustil to, k čemu Cyril Höschl směřoval, a sice k vysvětlení černobílého myšlení.

Miloš Zeman tedy citát zneužil k manipulaci, a je to natolik pravda, že o 24 let později obrátil o 180 stupňů, aby provedl jinou manipulaci, když v roce 2016 „školil“ poslance, že nemají právo povyšovat se nad občany a označovat je za obyčejné lidi, kteří problematice nerozumí. Zeman tehdy řekl: „U referenda se ozývají hlasy, že občané nejsou schopni rozhodovat o tak důležitých záležitostech…, že nám hrozí vláda lůzy. Dámy a pánové, nikdo nemá právo urážet svůj vlastní národ. A pokud tak činí, musí počítat s tím, že ve skutečnosti uráží pouze sám sebe.“ 

Ono to zkrátka svádí „povýšit se na nezávislého hodnotitele“ a z bohorovné pozice se vyjadřovat k inteligenci národa. Když se ale použije „sensus communis“, tedy to, čemu se u nás říká „zdravý selský rozum“, je zřejmé, že nikdo nedokáže vyhodnotit, jaká část národa je hloupá. Ani Miloš Zeman, ani Cyril Höschl, a dokonce ani patnáctý nejbohatší Čech Ivo Lukačovič, jehož slova „nikoliv bezvýznamná část populace je ukrutně hloupá“ použil do titulku svého článku bloger Jaroslav Pomp. (zde)

Celá Lukačovičova věta, kterou prý z Twitteru nakonec sám stáhl, zněla: „Obrovské množství nepochopitelných jevů v ekonomice, politice, či ve společnosti má jednoduché vysvětlení: nikoliv bezvýznamná část populace je ukrutně hloupá.“ Jaroslav Pomp se v textu snažil dokázat, že je ten výrok pravdivý a zároveň se vymezit proti europoslanci Janu Zahradilovi a mluvčímu prezidenta Jiřímu Ovčáčkovi, kteří výrok označili jako povýšený a elitářský. Bez ohledu na to, že si zejména o Jiřím Ovčáčkovi nemyslím nic hezkého, v tomto měl pravdu on i Zahradil a Lukačovič ne. Možná to jej přimělo, že větu z Twitteru smazal.

K pochopení, v čem je problém, se stačí pokusit definovat pojem „hlupák“. Každému, kdo jím není, totiž brzy dojde, že to nejde. Totiž každý, i ten nejinteligentnější, se někdy projeví jako hlupák, a naopak každého, jak jsem poznal, a to včetně lidí s prokazatelně sníženou inteligencí, kteří kvůli tomu nejsou buď zcela, nebo částečně svéprávní, někdy napadne něco, co je pro druhé obohacující. Nebo jen objeví úhel pohledu, který nikdo jiný dosud neviděl.

Ve skutečnosti nejde jen o to, zda je člověk chytrý nebo hloupý, respektive do jaké míry, ale také o píli, cílevědomost, schopnost své znalosti a dovednosti uplatnit. Když je někdo chytrý, ale je zároveň lempl, jeho inteligence mu je celkem k ničemu. Právě v těchto záležitostech se projevuje ona mnohotvárnost a mnohoznačnost světa, jak o ní mluvil pan Höschl, jenž ji ale zároveň výrokem o třetině lidí této země, kteří jsou slabí duchem, popřel a projevil černobílé myšlení. Jenže každý někdy myslí černobíle. Často se totiž zapomíná na to, že i ty nejsložitější věci lze vyjádřit v binárních kódech sestávajících z jedniček a nul (jiné pojetí černé a bílé). Fór a léčka je v tom, že řešení i nejkomplikovanějších problémů sestává z řady rozhodnutí buď-anebo.