Dítě potřebuje matku, otce a rodinu, která vznikne právě jeho narozením a případně dalších dětí. Toto konstatování vypadá jako jednoznačně pravdivé, až na to, že v něm slovo „potřebuje“ nemá co dělat.
Každé dítě jistě má biologickou matku a biologického otce, jinak by se nenarodilo. Stále ještě ve většině případů jsou biologičtí rodiče také manželé, a právě narozením dítěte vznikla rodina. To je ale pouhé konstatování faktického stavu, který nyní platí jen pro mírně nadpoloviční počet rodin, jelikož téměř polovina dětí u nás se dnes rodí nesezdaným matkám, navíc přibližně polovina manželství se v současnosti rozpadá a ve dvou třetinách rozvedených manželství jsou nezletilé děti.
Avšak tento popis vzniku a existence stále ještě standardní či běžné rodiny neříká vůbec nic o potřebách dítěte. Dítě potřebuje především milující bytosti, které mu zajišťují jednak hmotné podmínky pro existenci, a jednak pocit bezpečného domova, tedy prostředí, kam patří. Má se za to, že je pro dítě nejlepší, jsou-li těmi milujícími bytostmi, které mu zajišťují základní potřeby, jeho biologičtí rodiče. Jenže to si lidé většinově pouze myslí, že je to pro dítě nelepší. Neexistuje totiž obecné dítě, obecná matka, obecný otec a obecná rodina.
Každé konkrétní dítě zplozené spojením muže a ženy se narodí do konkrétní situace, žádnou jinou situaci nezná, a tudíž je pro něj daná, chcete-li normální, i když to jiným tak připadat nemusí. Čerstvě narozené dítě také neví vůbec nic o tom, jak je uspořádána společnost, do které se narodilo, jakými pravidly a zákony se řídí. Jenže ona společnost, která zase neví vůbec nic o tom, jak konkrétní dítě prožívá a cítí, mu začne svá pravidla a zákony vnucovat a říká mu – tohle je dobré, tohle je špatné, tohle se nedělá či nesluší…, maminka a tatínek tě milují a ty musíš milovat je!
Ale co s tou spoustou případů, kdy tomu tak není? Potřebuje snad dítě otce alkoholika, který bije jeho i svou ženu? Potřebuje snad dítě matku, která se o něj nestará a tráví svůj čas třeba po barech a náhodnými sexuálními vztahy? Potřebuje dítě snad rodiče feťáky? Potřebuje dítě otce, který jej zneužívá? Ale to jsou jen extrémní příklady. Je celá řada případů, kdy jeden rodič, nebo oba nejeví o dítě zájem. Také podob, jak muže vypadat soužití v konkrétních rodinách, je mnoho.
Každopádně nikomu zvenčí není nic do toho, jak to mají jiní lidé ve vztazích uspořádané a určitě nikdo nemůže jiným předepisovat, co a jak jim má vyhovovat a vnucovat jim své představy, natož předsudky. Naopak každý má ze zákona povinnost upozornit na to, když se dozví o tom, že někde dochází k násilí, k zneužívání a ubližování.
Jde tu ale ještě o něco jiného. Veškeré debaty o tom, že rodina je matka a otec a jejich biologické děti, že dítě své rodiče a svou rodinu potřebuje, se vedou kvůli tomu, že řada lidí nedokáže skousnout, že by rodinu mohl vytvořit s dětmi dospělý homosexuální pár. Lidem, kteří trpí vůči homosexuálům předsudky, nejspíš nevadí (aspoň jsem o tom nikde nečetl ani neslyšel), že dítě vychovávají manželé, kteří jej adoptovali, tedy jde vlastně o cizí dítě, nebo svobodná matka s babičkou dítěte, i když jsou to dvě ženy, nebo třeba i svobodný otec s dědečkem dítěte, i když jsou to dva muži.
Samozvaným mravokárcům, jak se ukazuje, vadí to, kdyby měli dítě či děti vychovávat dva lidé stejného pohlaví, kteří spolu žijí sexuálně. Právě ono sexuální soužití dvou lidí stejného pohlaví je tím, co lidi trpící vůči homosexualitě předsudky dráždí a irituje. Zřejmě to považují za nemorální a domnívají se asi, že by homosexuální pár předal nemravnost dětem, které by vychovával. Avšak nemravní jsou především lidé, kteří své předsudky schovávají za zájmy a potřeby jakéhosi obecného dítěte. Četl jsem výrok: „Kdo jiný by měl mít k dítěti nejsilnější vztah, než jeho vlastní biologičtí rodiče?“ To je ale pouhá domněnka autora toho výroku, zatímco ve skutečnosti netuší, jaká je hloubka vztahů konkrétních lidí ke svým dětem a zda vůbec takové vztahy v konkrétních případech existují.
Zatím je nezákonné, aby si homosexuální páry adoptovali dítě. Avšak, když si gay nebo lesba pořídí vlastní dítě, může jej jako otec či matka vychovávat, tomu dost dobře zabránit nelze. Dosud ale zákony brání tomu, aby se homosexuální partneři mohli stát zákonnými rodiči dítěte jednoho či jedné z nich. Jen by mě zajímalo proč, když dotyčný homosexuální pár dítě fakticky vychovává. Samozřejmě rozumím tomu, že to naráží na práva druhého biologického rodiče, ale i to lze při troše dobré vůle ošetřit.
