Jeden by podle názoru mnohých lidí řekl, že každé dítě ze všeho nejvíce potřebuje, aby měl jeho tatínek pindíka a maminka buchtičku. Když je to jinak, je dítě asi zcela ztracené. Fascinuje mě, jak takovou blbost dokážou obhajovat i lidé, kteří se v jiných ohledech zají být rozumní. Předsudky mají evidentně větší moc, než jsme si ochotni přiznat.

Nechci příliš zasahovat do debaty, jsem ta poslední, která by v této věci chtěla někoho přesvědčovat o jiném názoru než má autor, i když ten můj je jiný, ale k vám, pane Turnere:

Můžete alespoň připustit, že žena a muž jsou rozdílné bytosti, takže dítěti ve výchově každý z nich dává jiné vjemy, mají k dítěti i když ho milují oba, jiný přístup, takže to není tak úplně jedno když výchovávaji dítě stejnopohlavní jedinci.

Četla jsem na to dost názorů odborníků a nemohou se shodnout, protože je opravdu důležitý především zájem dítěte a ne touha po dítěti stejnopohlavních párů.

Jen ještě na okraj, když vzpomenete na svoje rodiče, není váš vztah k matce trochu jiný než k otci?

Jinak, není potřeba mi mávat před očima, že co takové chudák dítě, kterému se rodiče nepovedou...