Co je zdravý (selský) rozum?

Dovolávání se zdravého rozumu, často s druhým atributem „selského“, patří k oblíbeným kratochvílím mnohých profesionálních i amatérských komentátorů a glosátorů dění doma i ve světě, jakož zejména politických scén a událostí.

Co je tím »zdravým selským rozumem« míněno? Podle Wikipedie se pojem zdravý rozum, prostý rozum a podobně v češtině užívá jako ekvivalent latinského „sensus communis“, tj. obecné smýšlení (řecky koiné aísthesis, anglicky common sense, francouzsky bon sens), označující filozofický princip počítající s rozumem (smýšlením), který vychází z praktických soudů a hodnocení, postavených na empirických zkušenostech, bez vlivu vědomostí a znalostí získaných studiem či školním vzděláním, a co je přirozený všem lidem. Selský se pak nazývá proto, že takovéto smýšlení bylo charakteristické pro dobré sedláky.

Dobří sedláci totiž věděli, kdy zasít a kdy sklidit, rozuměli rostlinám, zvířatům, obecně přírodě a konečně i lidem, neboť každý v sobě nosil zkušenosti a moudra, které nabyl od svého otce, ten zas od svého a tak dál po nesčíslná pokolení. No jo, tak to fungovalo nebo mohlo fungovat, pokud byl svět ještě v pořádku, věci na svých místech a čas ubíhal zvolna jako voda pod mostem v Avignonu. Osobně si myslím, že taková doba nikdy nebyla a svět se nenalézal ve stavu pořádku ani nikdy v minulosti. Odněkud však ti filozofové a glosátoři světa, už Aristotelem počínaje, museli sakra vzít tu báchorku o zdravém selském rozumu. Mějme tedy zato, že kdysi v dávných dobách byl svět takový, jaký má být a tehdy někdy se narodil i zdravý selský rozum. Kdybychom totiž chodili pro rozumy k dnešním sedlákům u nás či v Evropě, byl by prostý rozum ekvivalentem hořekování nad počasím, nepřízní trhu komodit a dožadování se státních dotací.

Nehynoucí slávu prostému zdravému selskému rozumu vydobyly zástupy filozofů a rovněž skvělých umělců. Třeba filozofové skotské školy v čele s Thomasem Reidem dovozovali v opozici k racionalismu například Réného Descarta, že co se příčí zdravému rozumu, vede na scestí a k chybným závěrům. Jenže tihle pánové nezažili nápor imigrantů do Evropy ani krizi Evropské unie, naznali Baracka Obamu, Angelu Merkelovou, Vladimira Putina, natož Miloše Zemana, českou politickou reprezentaci, sluníčkáře, neonácky, xenofoby, neznámý jim byl Václav Klaus starší i mladší anebo Jiří Pehe. Kdyby tyto lidi a okolnosti znali, asi by soudili o zdravém rozumu jinak. Ale to jsem se dostal od sedláků daleko.

Konečně ani sedláci neodmítali vědomosti tak úplně. To, že po staletí většinou nestudovali a pokud ano, odrodili se hroudě, bylo dáno charakterem jejich obživy. Dnešní zemědělství se neobejde bez zemědělských inženýrů a tudíž jíme všelijaké hnusy a zdravý rozum aby člověk pohledal. No ale žijeme (zatím) a je nás stále víc (míněno globálně). Teď ale vážně. Zdravý selský rozum je potřebná věc. Tak, jak o něm psali zrovna Karel Čapek nebo nově třeba Robert Fulghum (viz Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce), získal zdravý rozum správný rozměr a pozici jako předpoklad poznání. Tak se ale dostáváme zpět k filozofovi zdravého rozumu Thomasi Reidovi.

Není to důkazem, že se vše točí v kruzích? Ostatně Země je kulatá (to, že má vlastně tvar nepravidelného elipsoidu se šesti osami a podle ještě novějších poznatků tvar hrušky, není pro tuto chvíli podstatné) a nekonečný vesmír je také koule, protože jak si lépe představit nekonečno, než jako kouli, ač je to podle zdravého rozumu blbost. A to je právě ta hrůza. Kdo ví, co znamená zdravý rozum v jaderné fyzice, chemii, ve vyšší matematice, ve světě částic, v astronomii, v počítačových programech a elektronických systémech, v ekologii a ve snaze zachránit planetu před globálním oteplováním, znečišťováním, ničením ekosystémů a vymíráním druhů? Člověk musí hodně studovat, poznat a vědět, aby se v těchto oborech vyznal a aby pochopil, že o tom ví stejně houby.

Určit pak, co je zdravé, rozumné a selsky zemité ve vztazích mezi muži a ženami a mezi dospělými a dětmi, nejde už vůbec a v politice je to zhola nemožné. Ve světle nastíněných skutečností se jeví coby směšné, když někdo takový jako já nebo jiný blbec tady na blogu požaduje, aby druzí užívali zdravého selského rozumu. No ale zase na druhou stranu, po kom jiném chtít než po ostatních, aby měli zdravý rozum a soudnost, nevládne-li člověk sám těmito vlastnostmi?