Proces transformace a rok 2012 je v našich rukách

Mayové, kteří jsou dnes proslulí svými mimořádně přesnými předpověďmi a jejichž astrologický kalendář končí roku 2012 (podle některých teorií už 28.10.2011), nám přinášejí jasný vzkaz: "Povstaňte, všechno znovu vzniká, ani jedna ani dvě skupiny nesmí zůstat pozadu, společně opět uvidíme místo, odkud pocházíme." Dnešní potomci Mayů jsou znepokojeni s manipulacemi s jejich starými proroctvími. Ačkoliv celý svět je dnes z různých zdrojů přikrmovaný zvěstmi o blížícím se konci v roce 2012, sami Mayové, na jejichž základech jsou tyto strachuplné zvěsti v drtivé většině případů postaveny, nevidí žádný důvod, proč se obávat konce. Rok 2012 je úplně o něčem jiném než jen o sérii ničivých katastrof a věcí, které nemůžeme ovlivnit! Záleží jen na nás, co si vytvoříme...

Humbuk kolem roku 2012 skutečně sílí, což mohu potvrdit rovněž já jako administrátor stránek Fenomén 2012. Jako správce mám samozřejmě přehled vcelku o všem, co se zde děje, a tak mohu zjistit například i z jaké stránky návštěvník na tento web vstoupil - takže pokud třeba někdo hledá na Googlu a narazí na odkaz na Fenomén 2012 a otevře ho, já mohu následně snadno zjistit, pod jakým heslem na Googlu hledal než na tyto stránky vstoupil. No, proč to píšu - tuším 10. září jsem se zrovna díval, z jakých odkazů moji návštěvníci na web chodí a jeden odkaz právě na Google mne překvapil. Návštěvník totiž hledal pod heslem "konec světa co dělat". Pod tímto heslem našel odkaz na můj článek Co dělat, když...

Určitě nejen tento jeden člověk, ale i spousta dalších má na základě velké řady událostí z poslední doby silný pocit, že se začíná dít něco velkého. A protože pořád je slyšet jen o katastrofách a hrůzách všeho druhu, vyvolává to v lidech pocit až přesvědčení, že se sice všechno ještě nějaký ten den udrží, ale pak přijde další a ještě větší série velkých katastrof a nastane záhuba, definitivní konec a podobně. Jinými slovy spousta z nás je tak hrozně ovlivněná jednoduchými katastrofickými filmy typu "pozor - bum - navždy sbohem", že si při zjevnějším nárůstu katastrof ve světě nedokážou představit nic jiného než onu absolutní záhubu - často po vzoru těch katastrofických filmů. Opravdu ale tato událostmi nabitá doba představuje klasický konec světa, který vídáme v hollywoodských trhácích? Nebo je všechno mnohem složitější, zapletenější a řada věcí závisí na nás samotných? Co když ve všem pracuje i naše vystrašené kolektivní podvědomí a my si všechny věci svým přístupem k životu a k roku 2012 jen dobrovolně zhoršujeme? Napadlo vás to někdy?

Vědecké experimenty v kvantové fyzice dokázaly, že pokud od sebe "odtrhneme" dvě subatomární částice (např. elektrony) a obě části od sebe vzdálíme jakkoliv daleko, tak cokoliv provedeme na jedné z nich, se nějakým způsobem odrazí i ve vzdálené částici, která byla s tou druhou dříve spojena. Vysvětlit to lze tím, že tyto dvě částice dříve tvořily jeden celek a navždy jsou energeticky propojeny. Pro nás zásadní je, že celý vesmír včetně našich těl a celé planety se skládá z atomů, které kdysi dávno - před Velkým třeskem - tvořily jedinou částici ve vesmíru. Po Velkém třesku se energie této částice začala dělit, a tak se vytvořil vesmír takový, jaký dnes známe. Pokud je prokázané, že jdnotlivé částice mezi sebou vzájemně pracují, a i my samotní jsme tvořeni těmito částicemi, které mají společný původ, proč nepředpokládat, že vše kolem nás je systematicky úzce energeticky provázané? Proč nepředpokládat, že myšlení lidí se může díky tomu vzájemně ovlivňovat?

Stojí za zmínku ještě citace z článku na stránkách Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy http://www.karlin.mff.cuni.cz/~holub/soubory/qc/node28.html:

"Téměř magická povaha propletení vyvolává mezi fyziky řadu otázek. Zejména je s podivem, že lze bez přítomnosti výměnných částic ovlivňovat částici, která je třeba na opačné straně vesmíru. Očekávali bychom, že v kauzálním kontaktu mohou být jen místa, mezi nimiž existuje časoprostorové spojení omezené rychlostí světla. Nicméně kvantová mechanika v tomto ohledu směřuje rázně ke konceptu nelokální reality. Tento koncept byl dlouho odmítán, protože Einsteinovi připadalo nemožné, aby kvantová mechanika porušovala principy lokálnosti, kterými se řídí relativistická fyzika. Tento problém byl později nazván EPR (Albert Einstein, Boris Podolsky, Nathan Rosen) paradox."

Zatímco každý z nás je vnitřními systémy vytvořenými už dávno v minulosti přesvědčován, že je bytostí energeticky oddělenou od světa kolem, pravda může být úplně jinde. Jsme tvořeni atomy a protože naše myšlenky se vytváří v mozku, který pracuje a tělo udržuje naživu na energii (již neodmyslitelně tvoří atomy), naše myšlenky a životní postoje se mohou provazovat s ostatními stejně jako jednotlivé částice - a vytvářet tak až globální celek.

Vliv kolektivního myšlení na svět je v praxi zvláště dnes velmi dobře vidět: velká část lidstva žije jen pro hmotu a nepřipouští si možnost jiné reality, je závislá na technologiích a libuje si ve strachu a ničení - a protože těchto jedinců je mnoho a vytváří společně nějaký celek, výsledkem je, že je tím charakteristický celý dnešní svět. Proč nevěřit, že to takto může fungovat? Vždyť v podstatě my všichni a vše, co vidíme, obsahuje energii stejné povahy, protože VŠE má počátek ve Velkém třesku. Měli bychom si uvědomit, že vše má jeden původ.

Více se dozvíte v těchto videích:

Co to pak znamená pro fenomenální rok 2012?

Jednoduše - pokud dál budeme rok 2012 kolektivně brát jako dobu utrpení až záhuby, tak tento už dnes zlý svět dobrovolně uvrhneme do ještě větší zkázy a to utrpení si přivoláme už jen v tom smyslu, že na katastrofy a další problémy budeme soustavně myslet. Dobrovolně si to utrpení přivoláme. Čemu se ve svých myslích nejčastěji věnujeme, to "roste". Pokud ale tuto dobu budeme chápat jako vhodnou dobu pro světovou změnu a podle toho podřídíme i své myšlení, tak vše může být jinak. Vliv kolektivních myšlenek nelze vůbec popřít například v případě hrozby třetí světové války, kterou si mohou způsobit sami lidé a stejně tak ji zvrátit - v závislosti na tom, jaký k její hrozbě budou mít přístup; no, dnes je to navzdory faktu, že ve světě je připraveno desetitisíce jaderných hlavic, většinou přístup nebezpečně pasivní... A jesliže nelze zvrátit přírodní pohromy, měli bychom se podívat ještě na jiný úhel pohledu: Co nám jako celku v této době zkoušek pomůže víc? Když se dál budeme dusit ve strachu, panikařit a pro své výhody v chaosu ubližovat druhým? Nebo vše bude lepší, když si v čase utrpení budeme vzájemně pomáhat a posilovat tak v podstatě sami sebe? Budeme mít na paměti, že apokalypsa ne vždy znamená definitivní konec, uvěříme slavným prorokům, kteří se shodují v nástupu nové éry po roce 2012, nebo navzdory všem indiciím propadneme strachu? Komu tím potom pomůžeme? A jak tím pomůžeme sobě?

Není asi na místě psát, že je strach zbytečný, protože už události v dnešním světě ten strach podněcují. Ovšem je potřeba se na věc podívat v širším kontextu a pak zjistíme, že ani rok 2012 nemusí být tak černý jak se na první pohled může zdát.

Jak už jsem psal hned v úvodu, Mayové pro rok 2012 nepředpovídají konec světa, nýbrž světové změny, které vyvrcholí nástupem nové zlaté éry. A pokud se podíváme na další jednotlivé proroky a jejich proroctví nekonformně a bez touhy po senzaci, zjistíme, že na nynější apokalyptickou dobu se prakticky žádný prorok nedívá tak zle, jak je nám obvykle předkládáno. Celá dlouhá řada dalších proroků napříč celým světem nezávisle na sobě dochází k závěru, že apokalyptický proces nemá znamenat nic definitivního. Ve skutečnosti nám v kompletních souvislostech předpovídají toto: globální úpadek morálky lidstva (k tomu již došlo dávno) - série katastrof a konec jen jednoho cyklu - světová revoluce a nástup zlatého věku. Nikde zmínka o absolutní záhubě! Toto poselství nám shodně dali Mayové, Bible, Nostradamus, Matka Shiptonová, Madame Sylvia, indiáni Hopi, starověcí Egypťané, Maorové atd... atd... Nejen že novou éru předpovídají proroci, ale existuje spousta dalších zajímavých úvah, že svět se vyvíjí cyklicky. Další důvody, proč si myslet, že kolem roku 2012 se vytváří příliš mnoho strachu! Jak je možné, že se mezi proroky z celé historie a z celého světa objevuje naprosto stejná linie času? Jak by to nemohlo něco znamenat? A co ten cyklický vývoj světa? Tolik věcí tomu nasvědčuje - proč se o nich skoro nemluví?

Možná namítnete, že jste neslyšeli o tom, že proroci předpovídají po apokalypse něco nového. To asi bude tím, že lidé mají většinou rádi senzace a z proroctví, stejně jako ode všeho ostatního, si vybírají jen to, co se jim líbí a co lze lépe a snadněji "prodat". Jinými slovy vystraší lidi jen odvrácenou stránkou předpovědí, ale ani slůvkem se nezmíní o druhé, pozitivnější stránce proroctví, protože lidé už jsou obecně tak zmanipulovaní tímhle špinavým světem, že vyhledávají hlavně strach. - Podívejte se do seriózních zdrojů a budete překvapeni skutečnými informacemi!

Ne, s rokem 2012 se zdaleka nepojí jen hrozby, ale i naděje. A velká. Už dnes žijeme ve stupňujícím se transformačním procesu, který způsobuje gradující změny v našem vnímání světa. Tato transformace způsobuje urychlující evoluci (nejen) v našem myšlení, a tak nejenže se naše myšlenky ovlivňují navzájem, díky těmto změnám k tomu může docházet ještě mnohem rychleji a účinněji než dříve. Máme jedinečnou příležitost společně změnit svět, zatímco propadáme strachu a nepodloženým zmanipulovaným zvěstem o definitivní apokalypse! Sami si vytváříme peklo na Zemi. Tohle je společenská katastrofa, která se děje v přítomnosti!

Mám-li vše dosud řečené shrnout, pak musím především konstatovat, že už skutečně nechápu tu míru kolektivního strachu, jenž tolik hýbe světem. Záhubu nám nepředpovídají proroci; existuje spousta indicií, že svět se vyvíjí cyklicky; přibývá důkazů o již probíhající zrychlené transformaci vědomí, stejně jako důkazů o vlivu našich myšlenek na vytváření reality. Přesto přese všechno většina z nás se pořád vězní ve strachu a navíc jako idioti proti sobě navzájem zbrojíme a ničíme se, ačkoliv všichni pocházíme ze společného počátku... To je dost absurdní situace a měla by se změnit.

Přestaňte zaměstnávat svou mysl tím, co nechcete a zaměřte se na myšlenky, které vám dají naději a dobrou náladu. Nebo jednosuše na nějakou dobu úplně vypněte a nemyslete na nic. Meditujte, naučte se žít s klidnou myslí. Tady ani nezáleží tolik na tom, zda svým pozitivním postojem k životu ovlivníte něco venku, důležité je, že vám to pomůže. Vaší duši, která už je tak zničená tímhle zaneřáděným zmanipulovaným absurdním světem. Vliv vašeho myšlení na okolí je sice také podstatný, ale zaměřte se hlavně na sebe a své nejbližší okolí. To stačí. Časem se mohou dostavit velmi překvapivé výsledky jak ve vás samotných, tak ve světě (pokud toto uvědomnění vzájemného vlivu bude kolektivnější).

Chceme-li něco změnit, musíme změnit sebe. Začněte přemýšlet o tom, v jakém chcete žít světě a výsledky se dostaví. Ten nový svět může být ve znamení válek a otroctví, pokud dále budeme podléhat celosvětovým manipulacím a násilí. Už teď se takový svět vytváří (viz toto pojednání). Nebo to může být věk plný vzájemné lásky, porozumění a harmonie, pokud se probereme a začneme myslet jinak. Tím můžeme všechno změnit. Záleží na nás. My jsme na Zemi na nejvyšším evolučním stupni, my můžeme ze všech zdejších druhů ovlivnit nejvíce věcí.

Viz. také pojednání: Jaká jsou skutečná mayská proroctví k roku 2012?