Až se zhroutí systém, budou se všichni ptát, co mám dělat?

Na jednom alternativním webu mne celkem zaujal následující článek. Rozhodl jsem se ho převzít a zveřejnit ho zde... Cituji:

Ačkoliv to navenek nevypadá a politici nás dál budou ujišťovat, že mají vše pod kontrolou a že krize je již za námi, tak ve skutečnosti toto není ani špička ledovce skutečné krize. Média, která jsou mimochodem regulována politiky, nám budou dál předávat obraz, který nás má uspokojit a ukolébat v domnění, že nějaké vládní škrty a omezení nás můžou zachránit.

Tento systém je na pokraji zhroucení. Je to konec kapitalismu, konec fosilních paliv, konec konzumního životního stylu a konec zdánlivě nekonečných přírodních zdrojů. Zdá se toto tvrzení možná příliš troufalé, a kdybych ho dokonce publikoval někdy v roce 2008, tak by mě považovali za šílence. Ale toto tvrzení je založené na nezpochybnitelných faktech. Už nelze dál lhát a přesvědčovat lidi donekonečna, že všechno bude jako dřív. To ani nelze, neboť jsme překročili spotřební křivku a poprvé v historii je více produkce než samotné lidské práce. Banky kolabují, protože obchodovaly s virtuálními penězi, které neexistují. Nelze, aby systém fungoval na něčem, co existuje pouze v binární podobě.
A důkazy? Bankrot Islandu, Řecka, blížící se bankrot Irska, Španělska, Itálie, Portugalska a Belgie. Obrovsky zadlužené USA a Japonsko a další státy, které jsou závislé na spojených státech.
Není to jen krize bankovního sektoru, je to všeobecná krize kapitalismu, který je založený na nekonečném růstu. Máme příliš mnoho technologií a strojů, které nahrazují lidskou práci, v důsledku toho příliš velkou nezaměstnanost a příliš mnoho výrobků, které nejsme schopni spotřebovávat, protože nemáme dost peněz, a když firmy nemůžou prodat své výrobky, tak mají obrovské ztráty a nemůžou zaplatit astronomické částky, které musí platit za elektřinu a energii na stroje, továrny a dopravu. Zatím je ještě dostatek lidí, kteří mají práci a kupují výrobky, ale v důsledku falešných hypoték a virtuálních peněz, které nejsou ničím kryty, lidé přicházejí o domovy, mají šílené dluhy, které jsou prakticky nezaplatitelné. Je čím dál vyšší nezaměstnanost a je jen otázkou času, než dojde ropa a systém se nadobro zhroutí.

Co potom bude následovat?

Lidé se rozdělí na několik skupin, stejně jako je známá alegorie o potápějícím se Titaniku. První skupina bude zatvrzele tvrdit, že to není pravda a že se vlastně nic neděje, bude dál pokračovat ve snění svého života, je to ta skupina na Titaniku, která tančí a pije, zatímco se Titanic potápí. Druhá skupina začne ihned vyšilovat a bláznit, nebo je popadne obrovská zlost a agresivita. Celou dobu jste nám lhali a my jsme vám věřili? Jsou to ti lidé, kteří půjdou do ulic a budou demonstrovat, ničit poslední zbytky materiálního světa, budou útočit na lidi, snažit se za každou cenu zachránit poslední kousky mamonu. Na Titaniku se ani nesnaží tolik o záchranu, jako o nalezení viníků, kteří jim lhali, že Titanik je nepotopitelný. Poslední skupinou jsou lidé, kteří zachovají klid a snaží se najít nebo vyrobit záchranné čluny. Jsou to lidé, kteří pochopili, že popírání ani zlost je nezachrání, oni poznali, že je čas zahodit všechno staré harampádí, majetek a předsudky a zachránit si holý život.

Jak se zachránit z potápějící lodi?

Myslím si, že to není žádná tragédie, něco starého končí, aby mohlo vzniknout něco lepšího. Příliš dlouho jsme stavěli onu Babylonskou věž (viz nejvyšší mrakodrap světa v Dubaji), příliš jsme hromadili a z mamonu jsme si vytvořili nové konzumní náboženství. Dokonce jsem někde četl, že splňujeme všechny předpoklady, které předcházejí zániku každé velké civilizace. Ale pokud stavíme dům, který vede až do nebe a jeho základy jsou ze ztrouchnivělého dřeva, nemůžeme čekat, že tento dům bude stát příliš dlouho. Ale dost bylo řečí, je to jednoduchá matematika, kterou chápe i malé dítě a naši politici to nejsou schopni přiznat nebo dokonce pochopit, že když je systém založený na nekonečném hromadění z peněz, které reálně neexistují, musí brzo padnout. A to se dnes děje, je konec, hra skončila a všelijací vychytralci se budou neustále snažit vyargumentovat, že je to nesmysl, že systém jede dál, nebo tomu dokonce věří, ale fyziku a matematiku nemůžete obelhat. Když hodíte kámen do vzduchu, musí zákonitě zase spadnout, 1+1 je vždycky 2. Můžete to popírat a vyvracet, jak chcete, ale vždycky se stejně dostanete ke stejnému výsledku.

Ale jak z toho ven?

Neodvažuju se zde psát nějaký návod, nebo postup řešení, nakonec může někdo přijít na úplně jiné nápady, ale raději než kritizovat nebo vyvracet něčí tvrzení, pokusím se napsat několik základních bodů, které nám můžou do budoucna pomoci.
- Neberte si žádné hypotéky, půjčky, nebo jakékoliv podpory od banky či jiných pochybných lidí
- Zrušte si účty v bance, peníze raději investujte do nějakého úrodného pozemku, nebo do zlata, do něčeho co má hodnotu, nemá smysl peníze skladovat doma a čekat, až vás vykradou
- Nekupujte zbytečnosti, které jsou k ničemu, jako módní oblečení, televize, auta, mobily, atd.
- Až nebude fungovat elektřina, bude veškerá elektronika k ničemu, proto je vždy lepší mít jiné způsoby komunikace a způsobu obživy
- Je lepší kupovat oblečení, které je z materiálů, které jsou odolné a vydrží hodně dlouho, ještě lépe dešti a mrazu odolné
- Co nejdříve se potravinově osamostatnit, pěstovat jídlo na zahrádce, na balkóně, kdekoliv to jde a nejlépe postavit svépomocí dům z okolních materiálů a zahradu na pěstování jídla, chov zvířat, atd.
- Je dobré mít pouze věci, které se dají opakovaně používat, ne spotřební zboží na jedno použití, ale kvalitní dlouholeté účelné věci, např. nářadí, břitvy, nůžky, atd.
- Až dojde ropa a benzín bude nekoupitelným zbožím, bude většina aut naprosto zbytečná, a tak se stanou koně opět žádanou dopravní vymožeností a vlaky budou nejspíš stejně důležité jako v 19. Století
- Každý kdo má možnost se osamostatnit potravinově i energeticky již dnes, má velikou výhodu, kdo čeká na to, až se loď potopí, dělá velikou chybu, neboť ten, kdo bude poté žít ve městě, zažije asi nejspíš neuvěřitelné hrůzy a zvěrstva na 21. Století, není nic horšího než dav, který se snaží ukořistit poslední zbytky jídla a léků
Nechci zde malovat příliš děsivý scénář, ale fakt je ten, že bychom se měli připravit na cokoliv, ať už to bude dobré nebo zlé. Jen doufejme, že po této bolestivé reformaci, nastane vznik něčeho nového, osvícenějšího a lepšího, že to bude impulz pro novou éru, ve které se lidi probudí a již spolu nebudou soupeřit a nenávidět se, ale naopak spolupracovat a vzájemně vytvářet plnohodnotný vztah. Příliš dlouho jsme válčili, zabíjeli se navzájem, vraždili, plivali na sebe špínu, záviděli jeden druhému a celá naše společnost byla založena na nějakém vymyšleném prvotním hříchu, že máme pocit, že celý život je za trest a my musíme trpět. Ale tak tomu není, je to jen dogma, které jsme se naučili nazpaměť jako básničku, kterou umíme, i kdyby nás probudili uprostřed noci. Naše názory jsou zdeformované a my jsme se celý život učili tomu věřit a dospěli jsme do takového stádia, že jsme to nejenom přijali, ale jsme dokonce schopni to bránit, a dokonce kvůli tomu i zemřít v nějaké nesmyslné válce. Je to na hlavu a musí to skončit a doufám, že to bude brzo, protože nechci svým dětem nebo vnoučatům vysvětlovat, proč mluvíme o lásce, přátelství a porozumění, ale konáme většinou jen nenávist, podrazáctví a egoismus.

Tento článek jsem převzal z nasealternativa.mypage.cz

Viz. také článek: Hledáte radost, klid a štěstí? Najděte sami sebe...