Ve svém posledním článku jsem vysvětlil, proč by měl J. Drahoš podmínit svou účast v předvolebních debatách prezidentovou omluvou. Nyní nastiňme podmínky, které by měly být sine qua non pro úspěch vyzyvatele.
Jiří Drahoš by měl čtyři Zemanovým týmem požadované debaty odmítnout. Dvě debaty zcela dostačují a k více diskuzím Drahoše nikdo nepřinutí. A Zeman poprvé ztratí body - nebude po jeho, ale po Drahošově. Jakýkoliv hlas z Hradu lze neutralizovat snadno: MZ byl zván k diskuzi mnohokráte a vždy marně. Čas diskuzních maratonů vypršel. Důvod odmítnutí čtyř diskuzí je nasnadě. Prezidentův vyzyvatel od prvních chvil po vyhlášení výsledků prvního kola slíbil, že dva týdny, zbývající do druhého kola, stráví na cestách mezi voliči. Může být ušlechtilejší důvod odmítnutí ?
Vyzyvatel by měl rovněž trvat na tom, že debata poběží nejméně dvě hodiny a k dispozici bude i případný nastavený čas. Řekněme dalších šedesát minut. To pro případ, že by některý z diskutujících měl pocit, že neměl možnost své postoje dostatečně vysvětlit. To není nic proti Miloši Zemanovi ! V diplomacii i v politice bývá běžnou taktikou "utahání soupeře" a úmyslné prodlužování důležitých jednání na osm, deset i více hodin. Ať má tedy volič jistotu, že jeho reprezentant bude mít v podobných diplomatických bitvách dostatek sil.
Velmi důležitá je také třetí podmínka. Druhá a poslední diskuze by se měla konat nejpozději v neděli 21.ledna. To proto, aby byl týden na to, vyjasnit případné "omyly", polopravdy, mystifikace, či, jak se dnes po anglicku říká, "fejky".
Jiří Drahoš se svým týmem by se měl ujmout iniciativy a měl by být tím, kdo diktuje počet debat a jejich délku. No a pak už jen, jak říkával Napoleon:" Dejme se do toho, ostatní se ukáže !".
