Vystopovat pozemkový majetek husitských boháčů - hrady, města i celá panství - není až tak obtížné. Mnohem těžší je odkrýt tajné toky peněz do truhlic "božích bojovníků". Indicií je málo, ale jsou o to zajímavější.
Když počátkem května 1434 přepadli Staroměstští konzervativci Nové Město Pražské, při prohledání domu sirotčího hejtmana Jana Čapka ze Sán, ukořistili jen stříbra a mincí za 5.000 kop grošů. Historik Jiří Kejř o tom píše:" Roku 1428 prodal Oldřich z Rožmberka panu Menhartovi z Hradce část svých domén v okolí Sušice, která zahrnovala 31 vesnic se všemi právy, s příslušenstvím a s poddanými a přijal za to v hotovosti 1413 kop grošů. Taková panství si mohl hejtman Čapek koupit tři a ještě by mu zbylo na několik výstavných městských domů. V Kutné Hoře jen zcela ojediněle překročila cena velkého domu 100 kop a také v Praze byly dražší nemovitosti jen výjimkou."
U drsného válečníka Čapka nás obří majetek příliš neudiví, překvapit nás ale musí, že podobnou sumu několika tisíc kop ukořistili Staroměstští i v domě kněze Jakuba Vlka, fanatického kazatele a horlivého kritika bohatství kněží.
Podobně jako Jan Žižka, i Diviš Bořek z Miletínka, Žižkův druh a spolubojovník v prvních letech revoluce, se zmocnil někdejších klášterních statků ve východních Čechách a na základech původní malé tvrze vystavěl dodnes stojící hrad Kunětická Hora. Důkazy sice nemáme, ale je pravděpodobné, že právě Bořek uloupil slavný zlatý poklad opatovického kláštera, o němž píše Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Jinak lze jen těžko vysvětlit, jak mohl syn z chudé zemanské rodiny realizovat tak velkou stavební investici pouhé dva roky po vypuknutí revoluce. Revoluční zisky byly později Bořkovi potvrzeny císařem Zikmundem a tak majetek někdejšího "božího bojovníka" čítal města Pardubice, Přelouč a Bohdaneč a asi 60 vesnic.
Elitou mezi kališnickými boháči byl Prokop Holý. Tento rozmazlený synek z bohaté bankéřské rodiny působil vůbec mezi svými táborskými spolubratry jako páv mezi slepicemi. Legendární bylo jeho nošení spodního prádla z nesmírně vzácného /a hříšně drahého/ hedvábí, což bývalo často předmětem kritiky /a také posměchu/ jeho spolubojovníků. I historik Petr Čornej v závěru své knihy o Lipanech poeticky zameditoval, zda i do své poslední bitvy oblékl Prokop pod prostý kněžský šat své luxusní hedvábné prádlo.
Jiná zpráva z basilejského koncilu z roku 1433 nás informuje o ohromení vysokých koncilních představitelů, pozvaných na hostinu do Prokopova pronajatého bytu. Stříbrné zlacené nádobí, na kterém se hodovalo a které si Prokop Holý přivezl z Čech, bylo tak luxusní, že podobným se nemohl pochlubit nikdo ze zúčastněných, a rozhodně ne chudých, katolických prelátů.
Elitní postavení mezi kališnickou smetánkou si Prokop Holý upevnil i ziskem luxusní nemovitosti. Kromě domu v Praze na Novém Městě získal neznámo jak i palác Hrádek v Kutné Hoře. Tento dům stojí dosud víceméně v původním stavu a návštěvníci Kutné Hory ho mohou navštívit - dnes se v něm nachází Muzeum stříbra.
Pokračování příště.
