Dostal jsem pod vánoční stromeček dar vskutku danajský: tři plechovky něčeho, co vypadá jako sušené mléko a voní po vanilce, půlkilový pytlík čaje, svazeček lakmusových papírků a krabičku s tabletkami na úpravu pH. Jedním slovem dietu.
První moje myšlenka byla Ježíškovi poděkovat a věnovat dárek své štědré přítelkyni, ale pak jsem si řekl: Potřebuješ shodit? Potřebuješ, a to aspoň patnáct kilo! Ocení to tvoje srdíčko a artrotické klouby? Ocení! Tak neváhej a běž do toho! A tak jsem šel…
Popravdě musím přiznat, že Boženka šla do sebe a rozhodla se jíst zhruba to, co já. Prý aby mi nedělala chutě voňavým řízečkem až budu chroupat mrkev a přikusovat kedlubnu. Statečná to žena!
Začátek byl celkem vo ničem. Jíst můžu všechno kromě příloh a bílého pečiva. A musím si sledovat pH a odkyselit se. Tak polykám tabletky, ráno čůrám do skleničky a porovnávám barvu lakmusového papírku s vzorovou stupnicí. Nic moc – 5,5 pH. Ale hned druhý den 6,5. Je to zívačka, zítra budu neutrální. Třetí den mi pH spadlo zpátky na šest. Co bych dál povídal, nahoru, dolů, ale těch 6,8 až 7 v nedohlednu.
Ještě že můžu v pohodě mlsat. Kuřátko na zelí, pstroužek se zeleninou, k večeři zavináče… Taková dieta je vlastně docela příjemná věc. Člověk se nají a váha jde dolů. Za čtyři dny skoro dvě kila! Skvělé!
Na radu přítelkyně přítelkyně (to není překlep, přítelkyně přítelkyně opravdu má) jsem si do vody s citrónem, které musím vypít denně tři litry, začal přidávat jedlou sodu, abych se rychleji odkyselil. A zabralo to. Jedenáctý den přistupuji k druhé fázi diety. Tady už jde do tuhého. Ráno vypiju koktejl a pak už jen ovoce, zelenina, ovoce, zelenina… Začínám obdivovat přítelkyni, že se mnou ještě drží krok…
Třináctý den diety obědváme grilovaný lilek na rajčatech sypaný parmazánem. A potom dieta přinesla první plody: Váha se mi sice zasekla na 106,9 kg, ale Boženka zkolabovala. Chvílemi se jí zdálo, že se vznáší, a chvílemi se propadala tak hluboko, že skončila hlavou nad klozetovou mísou. Vařím jí mateřídouškový čaj, měním jí obklady na zaroseném čele a říkám si:
Tak to vidíš, holka, máš, cos chtěla. Dieta, to není žádná sranda!
