Nálada ve společnosti byla před volbami tak "blbá," že si toho nebylo možné nevšimnout. Proto není výsledek voleb do krajských zastupitelstev žádným překvapením. Co z něj lze vyčíst?
Nízká volební účast je důsledkem oné blbé nálady. Lidé, kteří volili vládní strany, jsou rozčarováni tím, že místo aby se peníze na reformy hledaly v omezování korupce a státní byrokracie a v lepším hospodaření s našimi penězi, tak vláda postupuje cestou nejmenšího odporu. Vytahuje peníze z kapes občanů prostřednictvím zvyšování DPH, a navíc seniorům hodlá každoročně snižovat reálný důchod.
Výrazné posílení komunistů je hlavně výsledkem oné nízké volební účasti, kdy poměrně malé množství voličů vygeneruje velké procento mandátů. Stačí si jenom uvědomit, že při volební účasti 36 % a při zisku 23 % volebních hlasů odvozuje ČSSD legitimitu vítěze voleb od pouhých 8 % voličského potenciálu.
V internetových diskusích zase oslavné ódy na vzestup komunistů svědčí o ztrátě paměti nebo popletení žebříčku hodnot u těch starších, o nezkušenosti a nevzdělanosti u mladších diskutérů a o špatné prezentaci dějin 20. století na školách všech stupňů. Myslet si, že strana, která se otevřeně hlásí k marxistické filosofii a ideologii třídní nenávisti, je stranou demokratickou, to je opravdu velmi naivní. A nevidět špatné až hrůzné konce komunistických režimů po celém světě, to už hraničí se slepotou.
Oranžovorudé kraje však vítám. Hlavně proto, že doufám v řádné krajské koalice ČSSD a KSČM. Komunisti už dost dlouho těžili z pozice toho "čistého a moudrého" vzadu, který nenese žádnou odpovědnost. Ať se tedy předvedou v praxi. Snad nejsem moc velký idealista, když se domnívám, že v současných geopolitických podmínkách nám komunistická totalita nehrozí. Tím nejhorším, co by nás mohlo pod vládami rudých populistů potkat, je státní bankrot, a za ten bychom si jako voliči mohli jenom sami.
A ještě poznámka. Petr Nečas komentoval volební krach ODS jako daň za vládnutí. Já bych doplnil ještě adjektivum "za špatné vládnutí". Nečas de facto své premiérské křeslo přepustil ministru financí Kalouskovi, muži s pověstí korupčníka a bezpáteřního pragmatika. Nechal si vnutit koncepci rozpočtových úspor, která je trestem zejména pro občany, a ti za špatné hospodaření státu rozhodně nemohou. Politiků, kteří za prázdnou státní kasu nesou odpovědnost, se "reformy" dotknou minimálně a nejrůznějších lobbistů, zlodějů a korupčníků prakticky vůbec.
Účet od voličů je pro vládní strany krutý. Dokážou se z toho poučit?
