Zvláštním úkazem letošních krajských voleb bylo zvýšené množství neplatných hlasů. I z tohoto fenoménu by se politici mohli poučit.
Lidé, kterým je společnost víceméně lhostejná, k volbám nepřijdou. Pak jsou lidé, kteří se k volbám nedostaví proto, že si z nabídky volebních uskupení a politických stran nedokážou vybrat a mají pocit, že jejich hlas stejně nic nezmění. Ale jsou i takoví, kteří váhu svého hlasu uznávají a chtějí dát svůj názor jasně najevo. Ačkoliv si mezi volebními stranami také nevybrali, nelení, k urnám přijdou a vhodí do nich například prázdnou obálku. I když se může zdát, že výsledek je stejný, není tomu tak. Prázdná obálka ve volební urně je něco jako bouchnutí pěstí do stolu a zvolání: "Tak dost!" Je dokonce víc, protože není aktem prchavého vzplanutí, ale pevného rozhodnutí.
Podle údajů celostátní volební komise neplatných hlasů přibylo téměř o sto procent oproti minulým krajským volbám. Zatímco tehdy jich bylo 2,25 %, letos to bylo 4,35 %. Tedy bezmála množství, které zaručuje vstup do krajského "parlamentu". Jsou ale čtyři kraje, kde počet neplatných hlasů onu pětiprocentní hranici překročil (Karlovarský, Ústecký, Královéhradecký a Olomoucký).
Jistě, jsou hlasy, které jsou neplatné omylem. Ale s velkou mírou pravděpodobnosti je možné tvrdit, že přinejmenším onen nárůst, tedy 2,10 procenta, jsou hlasy protestní. Není to množství malé, představuje hlasy 58 000 voličů.
Prozíraví politici by se měli nad tímto fenoménem zamyslet a uvažovat o tom, jestli by se protestní hlasy nedaly nějakým způsobem zapracovat do volebního systému (například si o procento protestních hlasů snížit odměny). Ale za úspěch bych považoval, kdyby se nad výsledky voleb se všemi jejich aspekty (včetně protestních hlasů) alespoň zamysleli a vyvodili z nich odpovídající závěry směrem ke zkvalitnění politické kultury a zlepšení nálady ve společnosti.
