Dlouho se zdálo, že ve sporu Libora Michálka s Pavlem Drobilem ve věci korupce je poraženým ten prvně jmenovaný. Přišel o práci a Pavel Drobil, ačkoliv rezignoval na post ministra, tak dál zastává pozici místopředsedy ODS. Až volby ukázaly, že je to jinak.
Libor Michálek se stal senátorem a získal hlasy téměř 75 procent voličů, kteří se dostavili k urnám. Je to nejvíc procent ze všech kandidátů. A Pavel Drobil má tu pochybnou čest být místopředsedou politické strany, která dostala při volbách největší výprask. Kdo tedy nakonec zvítězil, je zřejmé.
Ať si špičky ODS myslí o příčinách své drtivé volební prohry cokoliv, Michálkův (a také Pospíšilův) výsledek hovoří za vše. Lidé dali jasně najevo, že považují korupci za jednu z hlavních příčin současného stavu naší ekonomiky. Michálek byl tím statečným, kdo proti korupci na Drobilově ministerstvu životního prostředí otevřeně vystoupil, a Jiří Pospíšil jako ministr spravedlnosti zase stál u zrodu státního zastupitelství, jež našlo odvahu stíhat korupci i v nejvyšších patrech vládnoucích stran. Oba byli ze svých pozic odstraněni vládnoucí garniturou, která za to (a za další chyby) byla ztrestána ve volbách. To je pozitivní zpráva o tom, že demokracie u nás, byť s potížemi, přece jenom funguje.
Jsem teď opravdu zvědavý, jestli se zejména ODS z výprasku poučí a dokáže smysluplně reagovat. Úkol je jasný: Nikoliv zastavit muže s koženou brašnou, ale zastavit nebo alespoň omezit korupci na všech úrovních státní i samosprávné hierarchie.
