Zdražení vajec nevede jenom k nákupní turistice do okolních zemí, k nákupu kuřat a zakládání nových chovů. Napomáhá také občanům lépe se orientovat v literatuře.
Ta výkladní skříň mě pobavila. Nabízí ke každému nákupu knih za více než 200 korun deset vajec zdarma.
Knihy a vejce, dvě zdánlivě odtažité komodity, tady fungují pospolu a člověk žasne, jak je to jednoduché. A dal by se ten systém i vylepšit. Kdyby knihkupci nešlo jenom o to prodat co nejvíc knih, mohl by například nabídnout za přečtení knihy další tři vejce zdarma. Stačilo by si několika málo otázkami ověřit, zda dotyčný koupenou knihu skutečně přečetl. Například můj spolužák dostal u maturity doplňující otázku: Jak se v Babičce Boženy Němcové jmenovala chudá rodina, která pojídala veverky. Jedno jméno – jedno vejce, a je to!
Nedostatku nebo předražení nějakého zboží by se dalo využít k prodeji čehokoliv. Například: Při zakoupení našich kalhot získáte kilogram chutných domácích rajčat zdarma! Nebo: Kupte si naši novou ústní vodu a zdarma vám přidáme dva stroužky zaručeně čerstvého česneku! V tomto případě by šlo dokonce o kombinaci velmi případnou. Po požití česneku ústní vodu jako když najdeš. A co takhle: Necháte-li si na naší klinice narovnat nos, dostanete deset balíčku jemného trojvrstvého toaletního papíru zdarma. Možností je zkrátka nekonečně mnoho.
Jenom některých kombinací bych se bál. Například: Při nákupu knih za 250 korun litr benzínu zdarma. To už by znělo skoro návodně. I když, kdo by dnes mrhal drahocenným benzínem na pálení něčeho tak neškodného, jako jsou knihy. Ty časy už jsou dávno pryč.
