Právě skončila zase jedna konference EU k ochraně středomořského pobřeží před migranty. Nepřinesla nic, ani se už nesnažila něco slibovat. Stručně řečeno: hloupost a lenost zase zvítězila
Diskuse o možnostech, jak zabránit africké invazi přes Středozemní moře vždy končí na námitce: „Podle mezinárodního námořního práva jsme povinni zachraňovat trosečníky.“ A když je nikdo nechce, musíme si je nechat. Avšak: podíval se někdo z politiků pořádně na předmětné trosečníky? Věnujme se jim trochu:
Z libyjského pobřeží vyrážejí čluny nacpané lidmi na sever. I laik odkázaný na televizní obrazovku snadno pozná, že čluny nemají motor, který by takovou cestu zvládl dříve než za několik dní a na tu dobu nemá ani palivo ani jídlo ani vodu. Cílem tedy není evropské pobřeží, ale jakákoliv loď, která pod záminkou záchrany trosečníků migranty nabere a odveze do bezpečí některého evropského přístavu. Jde o nestoudné zneužití námořního práva. To je těm, kteří vidět chtějí, jasné už dávno. Troufnu si tvrdit, že zatím ani jeden z pašeráckých člunů z Lybie nedosáhl vlastní silou evropského pobřeží.
Dovedu si představit, že evropské hlídkové lodě, namísto aby „zachraňovaly“, oznámí člunu s migranty, že jediné co mohou, je otočit se a vrátit se zpět. Upozorní je, že ve vodě jsou žraloci a pokud i přesto chytráci naskáčou do moře, aby se stali skutečnými trosečníky, loď je naskládá do připravené uzavřené kocábky a pošle zpátky na jih. Lodě tzv. neziskovek, které by se pokusily tento režim narušit, budou zabaveny a posádka stíhána podle trestního práva.
Spuštění takové drsnější metody musí samozřejmě předcházet důkladná osvětová kampaň, aby se nikdo nevymlouval, že nevěděl.
