Článek obsahuje několik grafů ke statistikám koronaviru v nejvíce postižených evropských zemích, které asi někde budou, ale já je nenašel. A pár komentářů k tomu.
Koronavirus hýbe světem a životy nás všech. Každé ráno se dívám na aktualizaci počtu nemocných a počtu obětí na webových stránkách idnes a tak mě napadlo, jak tyto strohé číselné údaje trochu zpřehlednit. Nu a když jsem si s tím začal hrát, zjistil jsem, že mého syna Jakuba napadlo něco hodně podobného a ještě o dost lepšího. Ne nadarmo se praví, že jablko nepadá daleko od stromu.
Jakub si vcelku správně řekl, že pokud chceme porovnávat efektivnost boje s koronavirem v různých zemích (a to je něco, co nás určitě zajímá!), musíme definovat společného jmenovatele reprezentujícího stejné výchozí podmínky. V daném případě to znamená pracovat s historií výskytu koronaviru nikoli dle společného kalendáře, ale pro každou zemi definovat kritický den D0, od kterého pak sbíráme, analyzujeme, ale především porovnáváme data. Jinak řečeno, právě dnes nedává příliš smysl porovnávat statistiky výskytu koronaviru ve dvou zemích, z nichž v jedné měli prvního nemocného před měsícem a ve druhé před dvěma dny. Ta druhá bude na tom prozatím logicky velice dobře, ale je otázka, jak to tam bude vypadat za měsíc.
Na prvním obrázku je porovnán počet nemocných v nejvíce zasažených zemích Evropy s tím, že pro každou zemi je za den D0 zvolen ten den, kdy počet identifikovaných nemocných dosáhl stovky. Je zcela logické, že nejdelší křivku "vlastní" Itálie, kde to za Evropu nejspíše začalo. Zcela v souladu se statistikami všemu vévodí čtveřice "silných" evropských zemí Itálie - Francie - Španělsko - Německo. A už zde je trochu vidět, že přestože všichni mluví o Itálii, Španělsko se evidentně rozebíhá ještě rychleji. Naopak se zdá, že Francie přece jenom vykazuje o něco lepší perspektivu a Německo je někde mezi nimi (k Německu ale viz poznámku u třetího grafu).
Druhý obrázek je definován zcela stejně jako první, ale jsou použita aktuálnější data až do 19.3 a pro větší rozlišení a zpřehlednění je zaznamenaný časový úsek omezen na posledních deset dnů. Obrázek potvrzuje to, co naznačuje předchozí - Itálie je na tom špatně, ale zdaleka nejhůře může být už brzy ve Španělsku, zatímco Francie se "drží" a je šance, že by se její křivka mohla začít zaoblovat (ve Francii, která v té době ještě zdaleka nebyla rizikovou zónou a měla několik jednotlivých případů, jsem strávil necelý týden na konci února a přišlo mi, že od samotného počátku skutečně brali situaci velice vážně).
Itálii na druhém grafu opticky dokonce dostihuje Německo, ale zde je to podle mne daň zkreslení, které odhalí poslední, třetí graf. Určitým nedostatkem přímých statistik uváděných na idnes je totiž to, že nijak neberou v úvahu počet obyvatel v daných zemích. V zemích s homogenním osídlením typickým pro většinu západní Evropy je přitom logické, že země s více obyvateli budou ve statistikách nemocných znevýhodněny (více lidí = více nemocných). Proto jsou křivky ve třetím grafu vztaženy nikoli k celkovým počtům nemocných, ale k počtu nemocných na 100 000 obyvatel a za den D0 je zvolen den, kdy počet nemocných v dané zemi přesáhl jednoho na 100 000 obyvatel (tentokrát se neomezujeme na posledních 10 dnů, takže Itálie má opět nejdelší křivku).
Jak je ihned vidět, situace vypadá o dost jinak. Není nijak překvapivé, že Itálie si stále drží svou roli nejvíce postižené země, ale dramatický a varující nárůst ve Španělsku je ještě výraznější než na předchozím obrázku. K tomu všemu se objevují dvě nové země s méně četným osídlením a s výraznou dynamikou postižení - Norsko a především Švýcarsko, kde dynamika nárůstu nemocných přesahuje dokonce i Španělsko. Naopak křivka Francie vykazuje přes vysoké absolutní hodnoty parametry nevylučující příznivý obrat signalizované už na předchozím obrázku, a pro Německo, zemi s největším počtem obyvatel v EU, je křivka také stále ještě relativně nízko, i když její parametry nevylučují explozivní nárůst. Zajímavá je i křivka UK, o kterém se ví, že je zde přístup ke Covid 19 odlišný a mnohem liberálnější, a přestože si analytici říkají, zda na to Spojené království nedoplatí, zatím tomu nic extra nenasvědčuje.
Na posledním obrázku má už "svou" křivku i Česká republika, ale jak je vidět, na zásadnější závěry je ještě brzy, protože poloha křivky v této fázi je ze statistického hlediska nevyjasněná. Jak je ale z obrázku dobře vidět, příští týden bude pro celý další vývoj klíčový a rozhodne, zda se vydáme ve šlépějích Španělska nebo se zařadíme mezi úspěšné státy, kde počet nemocných zcela logicky rovněž narůstá, ale křivka dává slušné naděje, že se explozivnímu nárůstu vyhneme.
