Zatraceně!

Asi tak: Když vina se zacpaným nosem obchází se a pramen vzniklých nesnází se hledá jinde, než kde bublá všem na odiv, pak pravda mívá natržený frak.

Když viděli ji odcházet jaksepatří středem, vyšli ven a postáli tu chvíli, než došla tam, kde cesta do vedlejší vsi už klesala a vedla dál přes prosluněné stráně dolů do vlídnějšího kraje. Několik párů očí zalesklo se, když vidět bylo jí už sotva půl.

Zamává jim ještě? Bude to naposled? Nebo se vrátí v těch pro ni lepších časech?

Zamávala. A oni jí. Ještě jim doznívala její slova dojímavá. A možná i těch protivných, kteří se dívali na její zasviněný stůl.

„Zatraceně chytrá ženská. Jedna z nejupřímnějších lidí. Rvala se za nás jako lvice. A že i lhala? Tak tedy jako smečka spravedlivě nepříčetných obranářských psic. Jen trochu prchlivá, nic víc.“