Zdrojem mi byla diskuse pod mým včerejším blogem. Její obsah se dal částečně předem odhadnout. Některé její výraznější anomálie byly velmi podnětné.
Přestože jsem včera psal o dvou kandidátech prezidentských voleb, odpůrci či kritici Petra Pavla v diskusi ani slovem nereagovali na nedávnou minulost Andreje Babiše. Jejich pozornost byla plně soustředěna na dávnou minulost, a to hlavně současného prezidenta a na jeho členství v KSČ.
Jistěže členství v KSČ nemůže být nahlíženo jen jako vyjádření postoje na levopravé stupnici. Ostatně v režimu, který své odpůrce a oponenty věznil, pronásledoval a okrádal o jejich práva, nešlo ani tak o názory jako o vyhovění vůli mocných, o vymáhání poslušnosti, o vydírání a o získávání nových členů přísliby výhod. Je tedy mnoho důvodů nahlížet na členství v KSČ z morálního hlediska, a to jak u Petra Pavla, tak u Andreje Babiše.
Výsledky mého průzkumu slovem si dovoluji stručně shrnout:
Mezi odpůrci a kritiky Petra Pavla je pro mne neznámý počet těch, v jejichž uplatňování morálních hledisek lze spatřovat rozpor zakrývaný verbálními úprky od reality k realitě virtuální. Ta jim umožňuje potlačit část čteného obsahu a přehlušit jej autosugescí o autorovi ve snaze podsunout mu záměr zastávat se či, u všech jalových hromů, dokonce oslavovat Petra Pavla.
Vážení, já ani v nejmenším nemohu za to, že neúspěšný kandidát na prezidenta byl shledán soudem tím, kdo orgánům činným v trestním řízení lhal na úkor vlastního syna jako nejpodlejší z desperátů.
Tuto skutečnost jsem včera zmínil v několika řádcích nikoli proto, abych pomateným způsobem oslavil pana Pavla, ale abych zklamaným voličům Andreje Babiše, odpůrcům Petra Pavla i lidem uplatňujícím hlavně morální hledisko a majícím k oběma podobný vztah, napověděl, že při volbě prezidenta České republiky mohlo sehrát významnou roli i morální hledisko vztahující se k nedávné minulosti.
