Pokud se slovo Stalinjugend v titulku mého minulého článku někoho dotklo pro podobnost s jiným hnutím přezdívaným Putinjugend, mrzí mne to. Na Putinjugend jsem narazil až dnes v lidovkách.cz. Rozhodně nebylo mým úmyslem poukázat na podobnosti či ideovou spřízněnost. Je známo, že Vladimír Putin má až symbiotický vztah s Ruskou pravoslavnou církví, což vedlo členky punkové skupiny Pussy Riot k onomu známému a potrestanému happeningu. Našisty to urazilo do té míry, že později za dopadení dvou prchlých punkerek vypsali odměnu.
foto: wiki
Mladá garda Jednotného Ruska a Naši jsou, zdá se, vždy připraveni bránit svého svůdce(údajně pětina ruských žen by byla ochotna se provdat za V.Putina). I tím se liší od našich mladých komunistů, neboť ti takového svého charismatického vůdce nemají.
Narozdíl od Putinovy mládeže, která se vztahuje ke svému žijícímu silnému vůdci, naši mladí komunisté se spolu s Martou Semelovou vztahují jakoby s nekrofilní přízní ke svým nekrofilním pravůdcům, nad jejichž hroby dojatě ignorují nálezy psychologů i psychiatrů, kteří ve svých pracích již dávno poskytli světu pečlivé a přesvědčivé rozbory těchto osobností i s pojmenováním příčin jejich deviací.
Marta Semelová svým chvalořečením a chvalozpěváním nad pomníkem a popelem Klementa Gottwalda(jenž popel některých svých obětí nechal zmizet jako zkušený sériový vrah), nepřipomíná ani vzdáleně cosi jako zádušní mši ve smyslu: „Drahý bratře, odpusť ti Bůh tvoje viny a odpočívej v pokoji.“ Přesto se dá říci, že takové pietní akty mají určitý duchovní rozměr. Nepřipomínají však ani spiritistické seance, spíše černou magii, vyvolávání zlých duchů.
Důvody k nespokojenosti komunistů s vývojem společnosti však nevycházejí jen z komunistické ideologie. Vycházejí i z reálných a nepopiratelných negativních zkušeností, které si uvědomuje a pociťuje většina obyvatel. To bylo zřejmé i z rozpravy nad lustračním zákonem. Ale tento systém už není zablokován jako za totality. Nemá systémové překážky, které by bránily pozitivním změnám, v tom mají oponenti komunistů pravdu. Ovšem s tou výhradou, že ta negativa nepramení zdaleka jen z toho „divokého světa“ obklopujícího ze všech stran Parlament České republiky. Poukazy na systém, který je v principu otevřený pozitivním změnám, jsou tedy na místě. Ale neměly by se stávat pohotovostní argumentační pomůckou. Příručkou poslední naděje, jež zneužívána by zas a znovu odváděla pozornost od žab na prameni upadajících ze známých důvodů do skrývaných rozpaků i před komunisty v nekončících obhajobách "specifické" demokracie.
Chlapa jako Putin,
Chlapa jako Putin...
Můj přítel má zase vážný problém,
napil se nějakého svinstva,
Nemůžu s ním u dál být
a teď chci chlapa jako Putin
chlapa jako Putin který má sil
Chlapa jako Putin, který nepije
Chlapa jako Putin, aby mě neurážel
Chlapa jako Putin, aby mě neopustil
Viděla jsem ho včera ve zprávách
on říkal že je svět na rozcestí
s takovým chlapem nikde nemáš problém
a teď chci chlapa jako Putin
