- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nechci vyjádřit pánům Volnému a Bojkovi poděkování, to vskutku ne, ale můžeme být vděčni shodě okolností vedoucích až k včerejšímu oživení ve sněmovním sále. Nebýt výše jmenovaných, ani bychom nedostali příležitost spatřit takřka na vlastní oči, že mezi paními poslankyněmi a pány poslanci (zákonodárci) nebyl nikdo, kdo by byl schopen pochopit smysl protipandemických opatření.
Z toho usuzuji, že jednání Parlamentu České republiky se nezúčastnil nikdo, kdo by měl aktuálně všech pět pohromadě. To by samo o sobě nemuselo ještě znamenat, že jsme vystaveni trvalému ohrožení (nekompetentní zákonodárnou mocí) . Ale ani nemůžeme s jistotou tvrdit, že tomu tak není a že se jednalo o ojedinělou hromadnou indispozici. Cituji: „Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) míní, že se Volný mohl dopustit trestného činu, když fyzicky napadl poslance. Rvačkou se bude zabývat mandátový a imunitní výbor“.
Pan Vondráček tedy nepochopil, že samotná strkanice u řečnického pultu je z hlediska hygienických opatření irelevantní. Zdravý rozum neosvědčil ani ředitel tiskového odboru Poslanecké směnovny Roman Žamboch. Podle něho nebylo jasné, jak je postihnout. „Vztahuje se na ně přestupková odpovědnost. Zároveň mají ale jako ústavní činitelé imunitu. V tomto okamžiku se řídí svým vlastním svědomím,“ vysvětlil. Možná tato zkušenost souvisí i s nízkou vymahatelností práva v České republice. Do voleb máme o čem přemýšlet, když stát nemá jasno ani v tom, jaký rozdíl je mezi poslaneckou imunitou a imunitou proti koronaviru. Doufám, že pokud by se podobná situace ve Sněmovně opakovala, napadne někoho z přítomných udělat to, co se včera nestalo: Nechat vyšinuté kolegy vyvést. Určitě by nebylo moudré zdržovat se výzvami: Jestli mi tady půjdeš, dostaneš flákanec.
Další články autora |