Když o někom pustíme dál něco zavádějícího, matoucího nebo nepravdivého, svět se stává horším, pokud to nedáme do pořádku.
Včera jsem do svého textu zaparkovaného v Hyde parku dal odkaz na Wikipedii, v němž je mnoho informací o Bukowského díle i životě. Tam mne zaujala následující část, kterou považuji za zavádějící:
Poté se přihlásil na vysokou školu – Los Angeles City College, kde 2 roky studoval literaturu a divadlo. Měl neurčitou představu, že by se mohl stát novinářem. Tady se – ve snaze odlišit se od svých spolužáků – začal angažovat pro Hitlera a fašismus a zveřejňoval své extremistické názory. Bukowského politika v podstatě vůbec nezajímala, ale rád dělal věci, které pohoršovaly a šokovaly ostatní. Považoval se za Němce, měl přirozenou loajalitu k vlasti a nelíbil se mu médii vykreslovaný obraz a zesměšňování německého národa. A také: jeho otec byl proamerický, jeho učitelé byli protiněmečtí, takže on byl proněmecký.[3]
Přestože Bukowski rád provokoval a jeho vzdory měly své kořeny, které jsou možná již dostatečně zmapovány, nerad bych přispěl k vyvolávání dojmu, že se Bukowski svého času „začal angažovat pro Hitlera a fašismus“.
Hledal jsem a našel článek „Heil Bukowski!: Nacistické dopisy, které nikdy nebyly“, v němž Abel Debritto popisuje své pátrání po důkazech o Bukowského angažovanosti pro Hitlera.
Devadesátiletá Norma Almquistr Debrittovi řekla:
„Byl tiše agresivní, na rukávu bundy měl hákový kříž. Protože druhá světová válka již začala, všichni jsme vnímali nacistický hákový kříž jako facku. Pochybuji, že sympatizoval s nacistickou propagandou. Myslím, že nosil hákový kříž na saku jen proto, aby si ho všimli.“
Debrittův obsáhlý článek shrnuje výsledky několikaletého studia pramenů, nahrávek a textů. Debritto nachází řadu důkazů o tom, že Bukowski především nechtěl, aby USA vstoupily do 2. světové války. Cituje Bukowského: „Nebojím se ani z poloviny tak, že by sem přišel Hitler, jako z toho, že tam půjdeme my.“
„Když jsem se narodil v Německu, byla tam přirozená loajalita a já nerad viděl celý německý národ, lidi, všude vyobrazované jako monstra a idioti […] Nebyl jsem nacista povahou ani volbou; učitelé mi to víceméně vnutili tím, že si byli tak podobní a smýšleli stejně a se svými protiněmeckými předsudky.“
Zde se nabízí souvislost s jeho sedmnáctidenním pobytem ve vězení v roce 1944 pro podezření z vyhýbání se vojenskému odvodu.
Henry Charles Bukowski původním jménem Heinrich Karl se jistě významně zasloužil svými provokativními a provokujícími vyjádřeními o to, aby upadl v podezření, že sympatizuje s Hitlerem a fašismem, ale jak dokazuje autor Abel Debritto, jeho slova byla nejednou účelově překroucena a zneužita. Debrittovi trvalo patnáct let, než prostudoval všechny dostupné prameny, aby pak mohl výsledky svého bádání shrnout do věty:
„Pokud se neobjeví další dopisy ukazující solidní důkazy o Bukowského oddanosti nacistické věci, všechna tvrzení v tomto ohledu již nejsou věrohodná a měla by být zastavena.“
