Proti feminismu nic nemám, spíše možná naopak. I určitá míra feminismu u mužů mívá své kouzlo. Militantní feministky rozhořčuje, když jim galantní muž přidrží dveře. Chlapácký postoj žen, v němž je slyšet nikoli trávu růst, ale spíše hruď se srstí odívat.
Nevím, jak se angažují takové lvice v kauze Evy Michalákové, která s norskými úřady vede boj o své děti, ale velmi rád jsem se začetl na stránkách Parlamentních listů do dialogu europoslance s voliči, kteří se zajímají o tuto kauzu a panu Tomáši Zdechenovskému projevují upřímný vděk a podporu za jeho příkladný postoj, účast a aktivitu v této věci. Poděkování patří i poslankyni Parlamentu České republiky MUDr. Jitce Chalánkové.
Pro nás pro všechny je příklad poslance Tomáše Zdechenovského nadějí, že se takové postupy evropských sociálních úřadů stanou minulostí. Předvedl nám, jak se dá mandátu europoslance využívat pro dobrou věc. Předpojatá euroskepse je stejně k ničemu jako eurooptimismus bez pozitivních činů.
Tato chmurná kauza by občany celé Evropy a všechny evropské politiky měla dovést k důležitému poznání: Pokud poslanec jako John Hemming nebo kdokoli jiný veřejně upozorní na cokoli tak vážného, mělo by to být okamžitě věcí celého evropského společenství. Je to věcí všech evropských občanů a všech evropských politiků, neboť je to náš společný geopolitický prostor a my všichni máme právo vymáhat v tomto prostoru dodržování Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. A vůči dalším generací? Povinnost.
