Upřímnost mnohých politiků tomu nasvědčuje, přestože jim jejich zbabělost nedovoluje pojmenovat nový zamýšlený směr a výsledné nové uspořádání, jímž chtějí demokracii nahradit.
To však neznamená, že by nám neposkytli alespoň nápovědu odpovídající jejich malosti. To, že volební výbor zřízený Parlamentem České republiky pro volbu členů Rady ČT nechal postoupit do finále i odpůrce demokracie Pavla Černockého (deseti hlasy z osmnácti) znamená, že většina poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je postižena takovou vnitřní slabostí, že není schopna unést „tíhu“ svobody, jakou demokracie umožňuje, a dává přednost vlastní svobodě na úkor svobody občanů této země. Vzory jsou již vyjeveny.
Cituji pana Pavla Černockého: „Jsou zde přece i jiné civilizované národy, které prostě žijí jinak. Mám na myslí třeba prudce expandující Čínu anebo Rusko. Čína roste mnohokrát rychleji než celá EU. Rusko nezlomily ani sankce Evropské unie. (…) Zatím vládne názor, že demokracie sice není ideální, ale nic lepšího nebylo vymyšleno. Ale kdo ví? Ono to vypadá, že demokracie nemusí být tím ideálním způsobem jak spravovat stát. Kam nás tahle demokracie zavedla, vidíme dnes a denně v západní Evropě. Rozvrat, chaos, likvidace práv původních obyvatel.“
Pravda je, že název České republika není sám o sobě nijak závazný, neboť: „Primární instituce v republice jsou získány skrze demokracii, oligarchii či aristokracii.“
Pan Černocký má jistě pravdu v tom, že i země, jejichž autoritářské režimy nedodržují a pošlapávají základní lidská práva, mohou růst rychleji než země Evropské unie. Je to ovšem demagogie jen pro občany zoufale nedůvtipné, neboť ekonomicky růst nějaký čas rychleji neznamená dorůst nebo dokonce již přerůstat. V zorném poli pana Černockého je růst ekonomický, zatímco růst ve smyslu kultivace vztahů, zvláště mezi občany a mocí, nepovažuje za hodný zřetele. To je postoj pro příznivce vlády železné ruky typické. Vychází ze strachu žít ve svobodné společnosti nepřimknut a nepřivinut ostražitou mocí, která své věrné a oddané potřebuje, hýčká, chrání i odměňuje podobně jako své udavače.
Pokud se politické subjekty prezentují svým občanům a voličům jako obhájci demokracie zatímco jsou jejími destruktory, dopouštějí se podvodu. Pokud potřebují ovládnout klíčová média, aby mohli snáze demokracii zničit, nemohou se obejít bez lidských zdrojů. Pavel Černocký samozřejmě není jediným objevem, zjevením a úkazem řízené destrukce. Sám fakt, že se členkou Rady veřejnoprávní ČT stala slečna Lipovská, která považuje veřejnoprávní média za zbytečná, je pro vývoj naší společnosti signifikantní. Podobným paradoxem by bylo, kdyby byl dohledem nad chovem starokladrubského koně pověřen člověk, který toto plemeno považuje za zbytečné a těší se, až skončí v kosteleckých salámech. Zřejmě je postoj slečny Lipovské k veřejnoprávní ČT důvodem, proč je pro většinu poslanců tak nepostradatelná. Pokud většina poslanců považuje za demokratický způsob volby i ten, jemuž předchází šejdířsky vypočítavý výběr těch nejnevhodnějších kandidátů, nelze se divit jejich vilným pohledům upřeným na Východ.
Lipovské se zastal předseda poslanců SPD Radim Fiala. Lipovská byla podle něho zvolena demokratických způsobem. „My za tím stojíme a budeme ji podporovat,“ řekl.
Na podzim dostanou lidé stejnou šanci pro své ratolesti, jakou mají Rusové. Jak si správně všiml i Pavel Černocký, Rusko je docela jiné, než bývalo. A nejen ekonomicky. Nejen Rusové smějí cestovat po celém světě. Ani Čína svým lidem nebrání podívat se do světa. A tak si můžeme vykoledovat i vůdce, kterému lidé budou moci svěřit své ratolesti (po vzoru Putinovy mládeže), a ten už jim vymyje z hlavy nebezpečné a znepokojující myšlenky na zbytečné apendixy jako jsou demokracie a základní lidská práva a svobody.
https://www.forum24.cz/lide-versus-hana-lipovska-do-rady-ct-kandiduje-i-otevreny-bojovnik-proti-demokracii/
