Ty tam jsou časy, kdy ilumináti vyvíjeli svou činnost natolik skrytě a tiše, až se mohlo zdát, že jsou nějakým vzácným světloplachým živočišným druhem. Něco jako macarát jeskynní.
Nebo spíše bájný olgoj chorchoj, který dosud nebyl člověkem vystopován. Ilumináti však, jak se zdá, nečekají, až budou odhaleni. Začínají se pozvolna zapojovat do přímého ovlivňování veřejného mínění. Důvodem je asi dynamika vývoje v rychlosti a množství šíření informací. Pro tyhle pavouky už asi přestává být efektivní bádat o tom, jak co nejlépe tahat za nitky sítí jimi opředeného světa. I tyto konzervativní potemníky moderní svět donutil trochu se odkopat a ukázat se alespoň v pološeru. Těžko odhadnout, co od nich můžeme očekávat. Je-li však pravda, že iluminátům je vlastní vysoký stupeň inteligence a vzdělání, což je předurčuje pro členství v tajných lóžích, mohou nám jejich znalosti a výsledky jejich bádání pomoci zkrátit cestu tápání v naší upřímné (jak jinak) snaze porozumět světu.
Snad by nám mohli pomoci i v boření mýtů. Možná i v odhalování falešných proroků zanášejících mysl lidí balastem paralyzujícím rozvoj jejich kritického myšlení. Nepodléhejme však marným nadějím, že se ilumináti v dohledné době stanou našimi průvodci a mentory. Zatím jsou ještě plaší, tedy upejpaví.
Všiml jsem si toho v jednom komentáři pod článkem autora upřímně hledajícího konejšivou odpověď na otázku: Proč věříte v Boha? Komentář se týkal videa pořízeném pro adresáty odpovědí na téma možnosti komunikace s Bohem. Komentář překvapivým postřehem zpochybnil věrohodnost odpovědí i jejich zdroj tím, že na videu není vidět, co má mluvčí pod rukama. Když jsem si tento komentář přečetl, zdánlivě logicky jsem si položil hloupou otázku, k čemu a co potřebuje mít člověk pod rukama, aby mohl mluvit? Ale nakonec jsem (snad) pochopil. Přiznávám, že k hlubšímu pochopení mi pomohly i jiné komentáře pod zmíněným článkem, jejichž myšlenkou, stručně řečeno, je zbožné přání přinášející domnělé zázraky. Tedy v podstatě totéž jako: Přání otcem myšlenky. Takto inspirován jsem si později vzpomněl na to, o čem už se mnohý z vás někdy někde dočetl – že ilumináti vědí skoro všechno. Proto jsem komentář podrobil důkladnému sebekritickému myšlení. Výsledek?
Došel jsem k závěru, že komentář je vlastně šifrou velmistra. Jeho esencí je myšlenka, že takové údajné spirituální zkušenosti nemusejí mít vůbec, ale vůbec nic spoječného s Bohem. Tedy že zdrojem sdělení není Bůh – Otec, ale náš všudypřítomný Otčím, jehož pokrevními potomky jsou pouze naše myšlenky. Ano, chápu. Něco tu stále nehraje. To mne také napadlo. Ta Otčímova nevšední vemlouvavost, která člověka nutí, aby myšlenky verbalizoval a předal dál. Ale kdyby to bylo tak jednoduché, nebyla by to šifra velmistra. Ještě jsem nedošel pro brambory k obědu, tak to vezmu rychleji. Tak co měla ta paní pd rukama? Aha! No přece modem. Možná se ta firma poskytující tento druh připojení jmenuje U-net. Ten všem známý Otčím by přece tohle nesvedl. Poslední vývoj v oblasti informačních technologií nesleduji. Možná o tom už něco psali na Aeronetu. Ten ví také skoro všechno. Stačí si vzpomenout, jak nás málem zachránil před zabijáckými mikrovlnkami. U-net je přece logické vysvětlení. Proč se zabývat pohádkami o Bohu. Firma, jejíž zaměstnanci v hráškově zelených čepičkách opatřených roztomilými tykadélky s led-diodami vás připojí na cvrkot Uviversa. Tedy ne na Otce, ale na Matku. Přírodu.
Ne, že bych se chtěl chválit pro svou schopnost kritického myšlení. Však jsem také chvíli tápal. Dokonce mi ten komentář zpočátku připomněl podobnou otázku, jakou si kladl kdysi Klement Gottwald a STB: Co je asi za tím oltářem v Číhošti? Možná tam už tehdy operovali Ufouni z U-netu. No tak hlavně že nikdo nebude umučen k smrti jako tenkrát Josef Toufar. Nejsme jako oni.
