Se začátkem války vedené proti Ukrajině Rusko poskytuje stále více informací, které okolní svět vnímá s obavami, kam až je Rusko ochotno zajít.
Jako by Rusko svět pozvolna otužovalo a dávalo mu po stále větších lžičkách poznat to, co nad Ukrajinou rostlo jako přízrak a nyní se už nad ní tyčí jako obludné monstrum. Jako smrtící zmrtvýchvstání. Svět se nezalknul relativně pozvolna se zvyšujícími dávkami, a i když jimi poněkud otupěl, stojí tváří v tvář obludě, jež se zdála 2. světovou válkou jednou pro vždy zhynout.
Aby lidé nepropadali panice z toho, že se z hlubin vynořuje tolikrát prokleté monstrum, postarala se ruská propaganda o to, aby se po celém světě vedly debaty o pravých příčinách války. Aby to monstrum bylo stále dokola omlouváno a jevilo se mnohem civilizovanějším, než jakým chce být, jakým chce šokovat a jakým chce děsit. Důsledky ruské propagandy vryly tak hluboké stopy, že brání úplnému procitnutí z konejšivých představ o tom, že ruský režim je sice našemu pojetí svobody vzdálen a vzdalující se, ale že určitě, ale určitě nemá ambici stát se epigonem nacistického Německa. O tom, že se Rusko měnilo tímto směrem dávno před invazí na Ukrajinu, napsal pan Peter Matisko ZDE.
Poslat zajatce do plynu, to by bylo pro svět přece jen těžko stravitelné. I pro spojence Ruska. Byl tedy zvolen scnénář Katyň, Výsledek stejný. Arogance maximální.
Moc by mne zajímala debata na ČT nad článkem pana Tomáše Forró s pozvaným Jiřím Vyvadilem, Ivanem Davidem a několika dalšími šiřiteli lží a desinformací. Jistě by to bylo poučné nejen pro opozici. I politici vládních stran by měli možnost se zamyslet nad svou tolerancí k těm, kdo naši společnost aktivně rozdělují a jak a kým jsou motivováni.
