Mne zaujalo jeho hnusné siamské dvojče, kterému lidé nadáni alespoň elementární schopností empatie přejí smrt.
Smrt jeho šavlozubému dvojčeti - infernální zrůdě, která lidi zbavuje života v infernálním utrpení.
„Od Číny bychom se mohli učit, jak stabilizovat společnost“, řekl pan president v roce 2015. Pan Hynek Kmoníček si s touto pochvalou diplomaticky poradil: „Já myslím, že od každého člověka se můžeme něco naučit. Schopnost vyrovnávat protiklady, to se Číňané učí od dob Konfucia. Lidská práva bych se od Číny neučil."
Já bych se, pro Boha živého, také od Číny lidská práva neučil. Ale spíše než pro Boha živého bych se je neučil pro dosud živé lidi. Pro dosud nepopravené. Neumučené. U vědomí existujícího nepředstavitelného utrpení. Jsou to oběti nejen zrůdného násilí, ale také oběti lidské lhostejnosti. Příběh Ježíše Krista je výjimečný, ale extrémní utrpení nevinných lidí jeho smrtí neskončilo.
Pokud Českou republiku ještě někdy navštíví Dalajláma, doufám, že to nebude zase stejná ostuda. Nevím, jestli je pravda, že po mnoha ranách do hlavy může člověk zpitomět. Ale určitě se nedá zmoudřet otloukáním hlavy o zem v hlubokých úklonách před šavlozubým tygrem.
A stabilizace společnosti? Tyhle metody se stále opakují. Nejprve se nějaká skupina označí za nepřítele, pak začne kampaň obviňování, následně dojde k destabilizaci společnosti, z níž je obviněn předem určený nepřítel. Stabilizace je pak dosaženo vyhlazením nepřítele. Neděkuji a nechci.
Inspirováno bloggerem, který včera připomněl jméno Josef Mengele.
