Čekám na vaše prachy, pane Trčálku!

To, že se tu potkáváme, neznamená, že jsme něco jako rodina. Nechci to nijak hrotit. Jen jsem se nad ránem zamyslel nad morálkou satira.

Přiznávám,

že mě to na vás, Karle, trochu mrzí.

I to, že nad tím jsem se rozkatil,

že jste mne ošidil,

zatímco jiným zřejmě poctivě jste platil.

Provařil to pan Lněnička,

když napsal vám:

"Tý jo, vy máte klaku!"

A když na ten můj nesouhlas mi napsal:

"Vida, potrefená husa!"

řek jsem si,

že vám ještě posečkám,

než abych bez výstrahy hned k vám chytil busa.