Nejen dezinformace bývají už na první pohled velmi podezřelé. Někdy i nad zprávami o skutečných událostech míváme pochybnosti, když se nám zdají být stejně neuvěřitelné.
A možná je to právě vliv desinformací, které nás nutí pochybovat a ověřovat fakta. Desinformace nás okrádají o čas, chceme-li vědět nakolik je svět, jenž nás obklopuje, reálný a potřebujeme-li v něm nacházet pevné body a nebýt jen tápajícími bytostmi – oběťmi strůjců virtuální reality.
Jako možnou dezinformaci jsem zpočátku vnímal zprávu o neslýchané blamáži vedení Michiganské univerzity, která se zcela podvolila stížnosti tamních studentů, pro něž bylo údajně zraňující, když jim vedoucí semináře Bright Sheng pustil film z roku 1965, v němž roli Othella ztvárnil britský herec Laurence Olivier - s načerněnou tváří.
Nikde jsem nenašel informaci o barvě pleti oněch dotčených studentů (jedna studentka byla dokonce šokována), nevím tedy, zda se svou stížností zastali bílí černých nebo černí sebe samých. Předpokládám však, že na jmenované univerzitě všichni běloši vědí, že barva pleti není žádná nemoc postihující většinu obyvatel Afriky a jejich potomky a že se tedy Laurence Olivier nedopustil žádné škodolibé impertinence. Pokud stížnost podepsali studenti tmavé pleti, předpokládám, že si barvu své pleti neuvědomili poprvé pohledem na nalíčeného Laurence Oliviera a že si do té doby nenalhávali, že jsou bílí. Pokud ano, chápal bych překvapení podobné šoku.
Pokud se kdokoli stydí za barvu své pleti, nejpravděpodobnější příčina leží v jejich smutné minulosti. V minulosti ponižovaných a utlačovaných. Ovšem pokud někdo studuje na universitě, měl by vědět, že drama Othello není rasistické, stejně jako nebyl rasista William Shakespeare ani Laurence Olivier. Ostatně to asi vědí i žáci amerických základních škol (grammar schools).
Když jsem si o Michiganské universitě přečetl totéž z více pramenů, pomyslel jsem si, že USA jsou zemí, kde rychle něco vzplane a zase rychle uhasne a že se odtamtud hysterické multikulti třeštění snad nebude šířit. Nicméně zůstal jsem znepokojen skutečností, že tak nesmyslná stížnost studentů nebyla smetena věcnými argumenty, ale právě naopak. Vedení fakulty se omluvilo:
„Shengův čin není v souladu s přesvědčením naší školy, která bojuje proti rasismu, za různost a za rovnost a inkluzivnost.“
Moje znepokojení se prohloubilo, když jsem se dočetl, že se kanadský premiér Justin Trudeau omluvil za svůj 18 let starý „hřích“. Za to, že se zúčastnil večírku s tématikou arabské sbírky Pohádky tisíce a jedné noci s turbanem na hlavě a tmavým obličejem. Za co se to vlastně omluvil? Za původ pohádek? Nebo za to, že ví, že arabové se oblékají jinak a vypadají jinak než třeba obyvatelé Skandinávie, Aljašky nebo Čukotky.
Může někdy dojít k tomu, že na nějakém večírku na téma historie USA bude nějaký bílý pár představovat manžele Obamovi a bude pak obviněn z rasismu jen proto, že si dovolil dát svým obličejům tmavší odstín? Dnes už by mne to nepřekvapilo.
Západní civilizace se prostě neumí důstojně vypořádat s vlastní minulostí a není schopna čelit tlakům přepjatých multikulti aktivistů, kteří nevědí, co činí, neboť, jak se zdá, je uráží barva vlastní pleti. Ti, kdo jim vycházejí vstříc, tak činí se ztrátou vlastní sebeúcty a inspirují tak další své následovníky k podbízivým reakcím na iracionální stížnosti motivované vlastním zviditelněním a uznáním svých aktivit ve jménu "vyšší spravedlnosti". Výsledkem je šikana bílých bílými ve jménu vyšinuté hyperkorektnosti.
Na sto let starého mouřenína zdobícího čokoládu Kofila už také došlo:
„Motiv ikonického obalu tyčinky zůstal zachován. Tyčinka Kofila je nyní vyráběna ze stoprocentně udržitelně získávaného kakaa, což byl jeden z důvodů pro změnu obalů. Kromě informace o udržitelném kakau jsme na obalu upravili i některé drobné prvky grafického profilu, které by určitá část spotřebitelů mohla vnímat jako nevhodné,“ uvedl pro deník ředitel pro korporátní záležitosti Vratislav Janda.
Ovšem. Všichni přece známe píseň Modrá je dobrá. Pevně věřím, že nový modráček Kofiláček nevyprovokuje multikulti aktivisty ke stížnosti na výrobce a nebude mu vyčítat, že upřel milionům lidí jejich barvu pleti. Rovněž věřím, že tato inovace nepřesvědčí etnika tmavé pleti, že jejich barva je omyl přírody a že by se tedy měli natírat na modro, aby naplnili její původní záměr.
