Tématem setkání pana premiéra Babiše se Svjatlanou Cichanouskou byl kromě politické situace v Bělorusku (kterou premiér nazval katastrofou) i únos novináře Ramana Prataseviče.
To mi připomnělo nejen větu z Havlovy Audience „To jsou paradoxy, pane Vaněk...“, ale v souvislosti s cestou Andreje Babiše mladšího na Krym také sibiřská prasata, o nichž jsem slyšel někdy koncem devadesátých let. Bylo to v době, kdy se u nás velmi dobře dařilo takzvaným klientům. Toto tehdejší „na první pohled nelogické označení vychází z povahy vztahů organizovaného zločinu, který do značné míry participuje na pracovní migraci Ukrajinců“ (informační příručka Policie ČR, strana 71).
Jednomu takovému klientovi se tehdy svěřil náš občan se svými starostmi spojenými s jeho rozvodovým řízením. V zápětí se mu dostalo překvapivé nabídky, že pokud by si to přál, může jeho manželka navždy zmizet na Sibiři, kde bude do konce života krmit prasata. Tím samozřejmě nechci ani v nejmenším naznačovat, že Andreje Babiše mladšího snad mohl potkat podobný osud s „cestovkou“ Protopopov. Jen považuji jeho pouť do Švýcarska za více než jen komplikovanou a více než jen dobrodružnou. Z takové turistiky by se kde kdo zhroutil, v lepším případě by byl malinko na prášky, není-liž pravda?
Běloruský novinář Raman Pratasevič se na rozdíl od Anreje Babiše mladšího vrátil do své vlasti, ale tak, že byl Alexandrem Lukašenkem jako mocným titánem snesen s nebe rovnou do vězení. Projevy podpory běloruské opozici a Ramanu Pratasevičovi ze strany našich politiků by neměly být vnímány jako něco chvályhodného, ale jako samozřejmost, nutnost a jediná možná reakce. Uvítal bych, kdyby si naši zastánci svobody a lidských práv ve svém jistě upřímném nadšení alespoň občas vzpomněli i na Andreje Babiše mladšího. Ti, kterým je proti mysli, že na syna našeho pana premiéra nezapomíná také Forum 24, by si měli uvědomit, že například šéfredaktor Mladé fronty pan Jaroslav Plesl je zaneprázdněn jinými… jinými… věcmi, řekněme. Například duchamornými souhrami s Lubomírem Xaverem Veselým, jehož styl (spíše úroveň) částečně zdokumentoval Jiří X. Doležal včera. Ukázka: „Xaver zmiňuje zprávu, že kdosi byl odsouzen za vytetovaný hákový kříž na šourku. Poté pan Veselý doporučuje divákům, aby si nechali na šourek vytetovat „koalice SPOLU“.
Domnívám se, že s úrovní vymahatelnosti práva v České republice přímo souvisí sílící proud pramenící v hlavách a hrdlech určitých politiků a jejich příznivců. Toho si všímá například Johana Hovorková zde. Jsem trochu na rozpacích tento proud pojmenovat. Nedávno jsem četl pod jedním článkem komentář, v němž pisatel tvrdil, že Forum 24 inteligenti moc nečtou. Nevím. Pisatel možná dává přednost jiným „zdrojům myšlenek“: „Kdybych jim dal sto tisíc sponzorský dar, tak mám od nich pokoj. A kdybych dal 200, tak mě ještě budou chválit,“ prohlásil Mynář.
Zdá se, že Andrej Babiš mladší o nic nepřichází, když prodlévá z dosahu zmíněného sílícího proudu, jenž jako by pramenil někde v Buranově.
