Vláda bojuje s koronavirem statečně, ale čísla hovoří jasně - ztráty na lidech jsou nízké, ale promoření populace také. To kolik tady bude lidí odolných koronaviru rozhodne o tom, jak dopadne následující vlna epidemie.
Chytrá karanténa založená na datech o poloze z mobilu a použití platební karty moc chytrá není. Následně potom, co se zjistí, že je někdo nakažen, se dohledávají jeho kontakty. Škoda, že se šláplo na zakázku na elektronické dálniční známky, mohlo být těch dat ještě o trošku víc, ale nazývat takové hledání "chytrou" karanténou je dost nadsazené. Těch dat, které za sebou člověk zanechá je podstatně víc, ale raději se o nich taktně mlčí, aby voliči neztratili poslední iluzi svobody.
Řízené promoření - tak jak by je vláda provádí moc řízené není. Je to jako chtít brzdit auto jedoucí z kopce pomocí klacku. Roušky, omezení pohybu, omezení všeho a povolovat uzdu tak, aby ta křivka neletěla moc rychle nahoru. K tomu všemu čekat, že se nějakým zázrakem infekce vyhne těm nejvíce ohroženým - nemocným a důchodcům. Jak mohl někdo čekat, že se infekce lekne roušek a vyhne se jim? Typický příklad - domov důchodců uprostřed města, kde má ordinaci několik praktických lékařů i pro veřejnost. Taková čekárna je ideální místo pro šíření infekce - sám jsem si jednu chřipku letos z čekárny odnesl. Personál služeb pro nemocné a důchodce nejsou jen ošetřovatelky, ale i pracovníci údržby, uklízečky, doktoři a spousta dalších lidí. Potom stačí jen jeden, co nákazu přinese a je vymalováno. A do toho nějaký vychytralý ministr vmete sestře do tváře, že za ty nakažené můžete ona a jak to dopadlo sami víte.
Šlo by skloubit chytrou karanténu a řízené promoření?
Možná že ano, ale nesmělo by to mít ty přívlastky: chytrou a řízené. K promoření by měly sloužit k tomu určené oblasti, třeba rekreační horská střediska a lázně. Pacienti těchto středisek by se skládali s již nakažených osob ve stavu nevyžadujícím hospitalizaci, osob v karanténě s dobrým zdravotním stavem, kteří by se řízeně nakazili a stav by se doplnil dobrovolníky, kteří by se nechali také řízeně nakazit (a už tady to řízené mám také).
Chytrá karanténa? Ti co by nebyli ve středisku na léčení, by se museli důkladně hlídat, nejlépe elektronickou cestou. Není přece možné, aby si šéf v karanténě zajel na firmu zkontrolovat podřízené.
A co život mimo střediska - návrat k téměř normálu. Snížením rizika nákazy by se ochránili ti zranitelní. Populace by se mohla dostatečně odděleně promořovat a chystat na další vlnu epidemie, která s největší pravděpodobností přijde. Oblasti, kde dnes mají nemocných nejvíc na tom budou v druhé vlně epidemie nejlépe.
A co dál?
Uchopit šanci a trochu ten život zjednodušit. Taková elektronická státní správa by nebyla k zahození - možná by za ty miliardy, které chce premiér utratit za boj s epidemií, koupit v pobaltských státech už něco funkčního a hotového. K doktorům by se mohlo začít objednávat s přesností na 10 minut a nechytat dvě hodiny bacily v čekárně. Do školy chodit jen polovinu času a mít takové učitele, kteří zvládnou komunikaci s žáky přes síť. Trošku deglobalizovat, méně bezúčelně cestovat a spoustu dalších věcí.
