Ostrůvek negativní deviace

Legrace má mnoho podob. Pro mě je vždy zdrojem nefalšovaného veselí rubrika Spisovatelé v MF Dnes v jejím sobotním vydání - zvláště když zde má příspěvek Vlastimil Vondruška.

Dříve jsem pana Vondrušku podezíral, že jen testuje, co běžný čtenář a papír snese. Postupem času se však ukazuje, že svůj pohled na svět a události minulé myslí smrtelně vážně. Což o to, každý z nás žijeme ve svém světonázoru a víceméně se i prezentujeme vůči okolí svými postřehy, ale v případě pana Vondrušky je to za hranou.

Již mí kolegové v Dějinách a současnosti poukazovali na prostý fakt, že historik Vondruška by zvláště svým veřejným prezentováním historických faktů a událostí měl být soudnější a nevytrhávat (líbivě) jednotlivá fakta z kontextu. Když to zjednoduším - pokud se někdo prezentuje jako odborník, laici jeho názory přejímají jako prostý a nezvratný fakt. Jedu-li s autem do servisu, věřím automechanikovi, že je opravdu nutno vyměnit médium v klimatizaci a nepátrám, zda je tomu vskutku tak.

V případě Vondruškových příspěvků se můžeme spolehnout, že historická fakta a koneckonců i soudobé události a problémy současného světa jsou vykládány přinejmenším dost podivně. Rozumím módním trendům vymezování se vůči Evropské unii, vůči přílivu imigrantů do Evropy za lepším i rádoby vlasteneckému hulákání. Vzdělaný historik by si toto měl odpustit (v popisu práce má totiž pravý opak!) a spíše pomocí analogií a komparací, nikoliv vytrháváním jednotlivostí z kontextu, vysvětlovat problémy a neduhy dnešního světa.

Nadpis Vondruškova posledního příspěvku je "Vlastenectví není deviace". Ano, být vlastencem, mít rád svou zem, konat pro ni dle svých schopností a možností, propagovat ji i za hranicemi - to vše je jistě v pořádku. Co v pořádku už není - když se vlastenectví zamění za tupé nadávání na vše kolem bez jisté soudnosti nad sebou samým, prezentace diskutabilních faktů jako holé pravdy a z pohledu historika asi to nejhorší - zpronevěření se své profesi ve prospěch momentálních módních trendů jakými jsou xenofobie, rasismus a pseudovlastenecké nálady. Na tyto výše zmíněné trendy už zde jednoho experta máme - sedí na Hradě.

Aby bylo jasno - jsem zastáncem názoru (společně s Arne Naessem), že společnost by měla býti co nejvíce rozmanitá. Tudíž, že je prospěšné, když tu budou ostrůvky nejen pozitivní deviace, ale i ostrůvky deviace negativní. Jen je potřeba na ně poukazovat jako na něco, co nás nutí k přemýšlení. A o to tu jde především.