Fenomén „Záhada hlavolamu“

Nejslavnější český hlavolam „ježek v kleci“. Kdo vynalezl ježka v kleci? A kdo jej první zkonstruoval? Jsou zde ještě nevyřešené problémy?

Nejpěknější současný prodávaný - aluminiumJaroslav Flejberk

 Zdokumentovaná historie praví, že první kdo si nechal patentovat věc velmi podobnou „českému“ ježkovi v kleci byl Clarence A. Worrall z Filadelfie ve státě Pensylvánie v USA. Jeho patent ze 7. dubna 1896 (558 009) (ale podaný již 5. února 1896) popisuje klec, kterou tvoří vrchní a spodní čtvercová deska. Ty propojují čtyři  tyčky  (či více - dle patentu) a uvnitř se nachází koule se třinácti hroty. Hroty zjevně nesměřují do středu klece, ale jsou jakoby nastřeleny šikmo na povrchu a celek připomíná trochu „učesanou“ hlavu.

 http://www.google.com/patents?id=MQ5VAAAAEBAJ&zoom=4&pg=PA1#v=onepage&q&f=false

 V samotném patentu se mluví o podstatném vylepšení. Což znamená, že existoval již nějaký předchůdce.

Pro úřad nebyl předkládán žádný model. Materiál, z nějž by šel hlavolam vyrobit, by v té době mohla být dřevěná kulička, do níž by byly zatlučeny kovové hroty. Klec byla evidentně zamýšlena dřevěná.

Ježek se v současnosti nevyrábí v této formě, ale pokud by se do něj byl ochotný vrhnout nějaký šikovný výrobce, dejte vědět.

Co předcházelo tomuto patentu? Koncem 18. století a začátkem 19. století byly objeveny nové prostory Dálného východu (Japonsko, Čína) jako místo k obohacení se nejen o vzácné koření, ale i o kulturu: Evropa hltala umění – obrazy, hudbu. Víme, že Napoleon Bonaparte si v letech 1815 až 1820 hrál s tangramem a řešil mnoho „čínských“ hlavolamů. V katalogu učebních pomůcek obsahujících nejprodávanější hlavolamy té doby se nevyskytuje nic „v kleci“. Tedy v letech 1793, 1796 až 1824 nebyl hlavolam typu koule v kleci známý natolik, aby jej někdo zaznamenal a prodával. První zmínky o problému dostat kouli „z klece„ přinášejí katalogy v letech 1850 až 1870. Koule v kleci je bez ostnů. Principem vyndávání není kouli prosmyknout nějakým otvorem ven, ale uvolnit jednu z příček a následným rozšířeným otvorem kouli osvobodit.  Tak je to i zaznamenáno v knize Louise Hofmana „Hlavolamy staré a nové“, poprvé publikované v roce 1893.  Knihu sepsal přední anglický matematik Angelo John Lewis pod pseudonymem. Zabývat se hračkami a hlavolamy bylo i v té době považováno za něco nedůstojného...

V průběhu let 1880 až 1890 se hlavolam velmi pravděpodobně dostal z Anglie do Ameriky a někdo jej opatřil ostny (aby nemusel zvětšovat otvor pro vyndávání). „Bodlinový“ ježek v kleci mohl tedy vzniknout mezi lety 1880 a nejpozději v roce 1895. Bohužel nebyl vyráběn, zůstal pouze v podobě náčrtku.

Zdá se, že první světová válka přinesla klid múzám a nechala mluvit zbraně. Ač bylo vyráběno mnoho her a hlavolamů pro „zábavu“ lidí v zákopech, ježek se jako motiv neobjevuje. Jeden ze zdrojů ovšem mluví o tom, že dědeček Jaroslava Foglara si dovezl vzorek hlavolamu ze své legionářské anabáze. Je možné, že si jej vyrobil či jej někde zakoupil. Na druhou stranu není vyloučeno, že jej přinesl panu Foglarovi některý z nadšených čtenářů jeho knih. I když se stále objevují zmínky o nálezu prvorepublikových ježků, při snaze dohledat reálný exemplář nebyl žádný ze sběratelů úspěšný. Možná to čeká právě na vás. Proberte krabici po dědečkovi a možná že tam leží zabalený v plínce. Stejně tak jej našel Jan Tleskač.

Ač vychází kniha Záhada hlavolamu již v roce 1940 a ježkovi v kleci věnuje velmi pěkný prostor, reálné výroby se dočkáváme o rok později.

Vzhledem k tomu, že je válka (tentokráte Světová později nazývána Druhá), ježek je vyroben ze dřeva a ostny jsou ze špejlí. Rozzuření předplatitelé jej Foglarovi vrací s ulámanými ostny (ač jej vyrobila firma Moučka). Od té doby má Jaroslav Foglar  k výrobě tohoto hlavolamu rezervovaný postoj. Po skončení války v roce 1945 se objevuje v roce 1948 Ulčův ježek. Ač se nezachovalo jméno mistra, jež Ježka zkonstruoval, jeho učeň Ulč jej udělá, a pak po celý svůj život neúnavně propaguje. Nikdy se ovšem nevyráběl komerčně. V rámci pražského tání se v letech 1968  až 1970 objevují první obchodovatelní ježci a pak následně od roku 1997 dodnes.

V roce 2005 se podaří vyrobit i prvního celokovového ježka se šroubem uvnitř koule.

To, co zbývá nyní dořešit, je vymyslet ježka (jeho kouli) tak, aby

1. Nešel ježek vevnitř rozšroubovat a pak snadno vytáhnout ven jeho dvě půlky
2. Zajistit stálé spojení polovin ježka ve stejné vzájemné pozici
3. Vymyslet spojení tak, aby vnitřní prostor byl bez rušivého prostřední spojovací tyčinky.

Máte nějaký nápad?

Ozvěte se mi na email [e-mail]