Život

Jedno z nejhorších zjištění může být, že nám život protekl mezi prsty a spoustu věcí už nejde napravit. Z jedné strany nikdy není pozdě, z druhé již ano.... 

Kaleidoskop světa, upřímná věta, 

příliš barev, láska, trochu nedospělá. 

Ztraceni v bludišti, pozlátka lákavá, 

poslední srpeček, hvězdička blikavá. 

 

Paprsek pozdravu, vidíš tu dálavu? 

Vzpomínky, hřejivá objetí pomálu,

mnoho bouří a moře slz potichu, 

v touze plané, za vánice skandálů. 

 

Ruce natažené, kam dávat jen? 

Tančíš ztěžka, valčíku bytí jen sen,

a tak je schovaná, láska proradná, 

tak hřejivá, strachem světa mámená. 

 

Sypou se hodiny, prázdnota u dveří, 

pořád mi nevěří, přes nastalé příměří. 

Barvy klamu zmizí, ta pozlátka laciná, 

zbude jen pravda, byla jsem marnivá? 

 

Zavřu oči slzící, aspoň Morfea povolám, 

na chvíli, než vstanu a zoufale zavolám:

Proč? 

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jaroslav Červenka | neděle 15.10.2023 15:10 | karma článku: 23,60 | přečteno: 417x