Vláda si svojí nekompetentností zlikvidovala jakýkoli manévrovrací prostor

Dnes jsme se dozvěděli, že vysoce důvěryhodný PES se opět změní. Do čtyřky to půjde jedině tehdy, když počet pacientů v nemocnicích půjde pod tři tisíce. Opět dost zásadní změna, slibující dlouhý lockdown až do příští změny.

Tato informace vyznívá dost skličujícím dojmem, odhady na avizovaný pokles začínají v řádu týdnů. Trochu to kontrastuje s nedělním Čau lidi, kde jsme se od velmi pozitivního pana premiéra dozvěděli, že vše je dobré a v pořádku (přetrpěl jsem to celé, vřele doporučuji posledních pět minut, dokonalý výplach mozku). Když píšu nějaký článek, snažím se ho podložit fakty a vycházet z nich. Tentokráte to bude trochu jinak. Zamýšlím se, jakým způsobem vláda dospívá ke svým rozhodnutím. Po dnešku už jsem celkem pevně přesvědčený, že odbornost a erudovanost jsou na  vedlejší koleji.

Nejkritičtějším momentem epidemie je bezesporu srpnové spaní na vavřínech Andreje Babiše. Málokdo asi už dnes pochybuje, jak velký vliv na to měly nadcházející volby. Je celkem snadné si to propojit s opatřeními. Nástup byl pomalý a přímo úměrný snaze nenaštvat si voliče. Výsledkem bylo, že každá restrikce přišla pozdě a byla nedostatečná, důsledek? Komunitní šíření dosáhlo takových rozměrů, že jsme se z toho nedostali doposud. Druhým důsledkem je strmě klesající důvěra ve vládní opatření. AB v té chvíli už evidentně panikařil, jeho už tak zoufalý ústní projev se ještě zhoršil a stáhl se na chvíli do pozadí se zjevným cílem, mýt si ruce a kritizovat omyly. Upozaděná role ovšem není jeho šálek kávy a dnes můžeme pozorovat opět narostlé sebevědomí. Vzhledem k tomu, že vláda není schopná jakékoli vize, stali jsme se svědky chaotického a dlouhodobého řešení různých kompenzací, navýšení různých příspěvků, mezd atd. Tady bych důrazně upozornil na to, že velké množství těchto opatření přicházelo a přichází až po důrazných apelech, ať již ze strany veřejnosti či médií, někdy i opozice (teď AB řeší prádelny). Stručně řečeno, vše na objednávku, s obří snahou zavděčit se každému, bez jakékoli vlastní invence a snahy o systémové opatření.

Přišel prosinec, čísla konečně začala klesat a hned se vesele začalo jednat o rozvolnění. pochopitelně existoval pro rozvolnění velký tlak. Vláda naprosto ignorovala volání zdravotníků a odborné veřejnosti, že je příliš brzy. Podle mého názoru, rozhodnutí opět na objednávku, bez rozmyslu a se snahou zalíbit se. Když se začala vyhodnocovat situace po Vánocích a Novém roce, pochopitelně na vině nebylo předčasné rozvolnění, ale styky lidí o svátcích. Vláda jako vždy nic špatně neudělala. Následně se v médiích a na sociálních sítích rozpoutala malá bouře, týkající se papírnictví a oblečení pro děti, hle, už je otevřeno. Zjevně opět jen na základě požadavků veřejnosti. Zdůrazňuji, že zde nehodnotím potřebnost tohoto kroku. Jen prostě nikde nevidím jakékoli odborné argumenty pro tento krok. Vláda čelí celý leden silné kritice, že rozvolnění přišlo příliš brzy. Připadá mi, že při vědomí této kritiky se najednou rozhodli, že lockdown výrazně protáhnou. Náhle tu máme nové kritérium, ale jako téměř klasicky, opravdu hodnověrná data poskytována nejsou. Dodnes jsem nikde neviděl nějakou solidní analýzu, kde se lidé nejvíc nakazí. Ani jednou nebylo podloženými fakty zdůvodněno uzavření řady provozoven. Lyžařské areály jsou jen špičkou ledovce.

Tento text nepíši proto, že bych byl zastáncem rozvolnění. Jsem si vědom, že situace je složitá a obtížně predikovatelná, ale nemůžu se zbavit dojmu, že většina vládních rozhodnutí je jaksi od stolu, bez důkladné konzultace s odborníky. Řešená s PR týmem, jaký to bude mít dopad na volební preference. Můžete namítnout, že i jiné státy přijímají podobná opatření. Jistě, ale žádný stát nemá od září taková čísla jako my a to nekomentuji obrovské množství lidí, kteří vědomě nejdou na testy, ačkoliv se někde rizikově pohybovali. Jedině snad Izrael. Jenže ten má velké množství ortodoxních a ultraortodoxních Židů, kteří odmítají dodržovat opatření, v kombinaci s častými protesty proti Netanjahuanově vládě je to trochu výbušná směs.

Po dnešním vystoupení ministra Blatného se ptám, zda si vláda uvědomuje sílící polarizaci společnosti a stále diskutabilnější ochotu části obyvatelstva dodržovat opatření. Nepochybuji, že představa o řadě dalších týdnů mimo provoz je pro řadu podniků červeným hadrem. Iniciativa Chcípl PES je opět jen špičkou ledovce. A jsem zvědavý, jak dlouhé trvání bude mít dnes avizovaný postoj. Vycítí vláda odpor veřejnosti a začne rozvolňovat dříve? Vsadil bych na to. Manévrovací prostor kabinetu se výrazně zmenšil, chaoticky už vyzkoušeli skoro vše a napnuli trpělivost obyvatel na maximum. Nedovedu si představit, co by udělali, kdyby šla čísla opět nahoru.

Jen na závěr, silný vůdce se pozná podle řady kritérií, patří mezi ně schopnost uznat chybu, činit nepopulární rozhodnutí bez ohledu na vlastní oblibu. I Winston Churchill čelil zpočátku obrovskému tlaku pro mír s Německem, neustoupil...