Zprávy z oblasti jsou pochopitelně velmi zmatené a utvořit si názor je velmi obtížné, některá fakta jsou ovšem zcela jasná.
Poslední zprávy z oblasti Belgorodu jsou velmi protichůdné. Slovenský twitterový účet Aktulane o Ukrajine tvrdí, že ruské partyzánské skupiny již pronikly frontou v rozsahu 40 km a používají kořistní ruské BTR. Kdežto poměrně spolehlivý Válka.online zcela aktuálně tvrdí, že skupina již byla vytlačena. Jako mnohem pravděpodobnější se jeví tvrzení druhého účtu. Je nepravděpodobné, že by útočníci byli ve velkém počtu a Kreml musel kvůli domácímu veřejnému klimatu reagovat nepochybně velice rychle.
Aktuálně mají celkově iniciativu zřejmě Ukrajinci. Ale jejich územní zisky jsou minimální. Podle poslední proklamace ukrajinského generálního štábu ale protiofenziva teprve začne, vyplývá to z prohlášení, že zbraní mají dost. Součástí prohlášení je ovšem požadavek na další dodávky. I samotní Ukrajinci už ovšem připouští, že Rusové se zlepšili. Především dosáhli pokroku v koordinaci protivzdušné obrany, kdy se drony pomalu stávají zbraní na jedno použití. Dokonce se hovoří o tom, že Kyjev měsíčně ztratí deset tisíc dronů. Zároveň Rusové zlepšili koordinaci střelby, kdy od objevení ukrajinských sil zřejmě trvá jen tři až pět minut do dělostřelecké palby na inkriminované místo. Další zmiňovaný problém je, že ruští ženisté údajně odvádí skvělou práci a zvládnou velmi dobře opevnit novou pozici během dvanácti hodin.
Všechny tyto faktory jsou z hlediska potenciální ukrajinské protiofenzivy velmi rizikové. Ukrajinci oťukávají i oblasti za Dněprem v prostoru Chersonské oblasti, využívají tam malé čluny, jež dostali od Američanů. I odtamtud chodí zprávy, že všude je soustředěná ruská palba a Ukrajinci jen těžko budují předmostí. Vysoká koncentrace ruských sil na frontě je možná ze dvou důvodů. Jednak pochopitelně velikost a kapacity Armády Ruské Federace, ale především zde hraje roli faktor, že doposud Kyjev nepronikal na ruské území a Kreml se nemusel soustředit na ochranu vlastní hranice s Ukrajinou. V tom byl diametrální rozdíl, protože Ukrajinci museli. Ať šlo o přístupy do Charkova nebo třeba samotného Kyjeva.
Ukrajinská armáda je po celou dobu nucená být připravena na útok z jakéhokoli místa společných hranic, to pochopitelně odčerpávalo velké množství jednotek. Jen naivní člověk uvěří tvrzení Kyjeva, že s akcí ruských partyzánů v oblasti Belgorodu nemá nic společného. Jedná se nepochybně o předem naplánovanou a promyšlenou akci, ve které nešlo o nějaké územní zisky či zásadní strategické vítězství. Je zcela jasné, že šlo o taktickou akci, která by měla Rusy donutit začít chránit hranice a tím logicky oslabit jednotky na frontě. Ukrajinci se zjevně zatím proti úporné obraně Rusů jen velmi těžko prosazují a tato operace může soustředěnou obranu nepřítele rozvolnit a rozředit. Kreml si podobná faux pas nemůže kvůli veřejnému mínění dovolit. A Ukrajinci jim teď velmi inteligentně skrz ruské dobrovolnické jednotky ukázali, že se nemohou cítit v bezpečí na žádné linii kontaktu. Celý útok lze nepochybně považovat za předehru dlouho chystané protiofenzivy. Věřme, že ukrajinští vojáci dokáží ruskou obranu prorazit a vrhnout ty zločinecké hordy zpět.
