Ticho

Celý svůj život jsem prožil mezi mudrci a nenašel jsem pro člověka nic lepšího, než je mlčení. Sa´dí

Stromy bez listí,

dusivá střecha světa,

oba tolik nejistí,

zahrada, co už nerozkvétá. 

Odletěli bardi, za světlem,

do dálav kypících životem,

tak žije v tichu naprostém,

velitel s hlasitým šepotem.

Výlučnost, život i vražda,

a minuta drahá je každá,

v oparu nesladké neznalosti

kdy zrovinka život tě nepohostí. 

Dívá se zasněně do dáli, 

vzpomíná, mozaiky života,

ticho, už nic tolik nepálí,

klenba milosrdně přikrývá.