- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Rozbřesk, ptáci vyhrávají zvesela,
odraz prázdnoty, hudba tak nemilá,
pohled zpět, letitá tsunami proplula
a spláchla sny, mrcha jedna veselá.
Víra, ta kouzelnice tmy i světla zrádná,
slepá, spravedlnost zatím vůbec žádná,
naivní trumpeto, to se načekáš tedy,
snad jedině, že i v tobě by se hnuly ledy.
Konec cesty, deštivý, kloužou další kroky,
v intermezzu, prázdně zíráš, minulosti stoky.
Chyby tvé i jiných, nutnost poučení,
včerejší den už se více nepromění.
Ztratils vše, brodil se dnem hlubokým denně,
pyšný, s tvrdou hlavou, i bez ní by to bylo stejné.
Zdaleka viděn, polobůh ďáblovy pasti,
a kdopak nosil další a další nutné strasti?
Zavřít oči jen tak, nechat se nést, bez boje,
jde to? Odhazuješ kusy přirostlé výzbroje?
Už posloucháš vnitřní hlas, co lži rozezná?
A bude ta tvoje víra slepá i nadále bezmezná?
Další články autora |