Přestože je šéf Vagnerovců zjevný extrém v ruských mocenských špičkách, je také zároveň zrcadlem ruské společnosti jako celku.
V souvislosti s konfliktem na Ukrajině se skloňuje celá řada ruských jmen, Jevgenij Prigožin je jedno z nejskloňovanějších a dal by se říci, že se na ruské straně stává symbolem celé války. Jeho žoldnéřská skupina se stala známou díky působení ve Středoafrické republice, kde údajně připravila i podmínky pro případný azyl Vladimira Putina. Je vytrvale spojována s celou řadou zločinů a jedná se o jednu z nejznámějších paravojenských a v zásadě zločineckých agentur na světě.
Prigožin vytrvale překračuje myslitelné, ale poslední exces už je opravdu zarážející. Zveřejnění fotky hromady mrtvých těl ruských vojáků na Telegramu v souvislosti s dodávkami munice pro jeho jednotky je zdánlivě za hranou. Ale není, je jen symptomatické pro hodnotu života v ruské společnosti. Post zmiňuje, že mrtvých by bylo pětkrát méně, pokud by ruská armáda dodávala munici včas a zároveň sděluje, že jeho skupina zachránila stovky a tisíce ruských životů. Skutečná ruská logika v přímém přenosu. Hovořit o záchraně životů v kombinaci s děsivou hromadou mrtvých těl, to umí pouze Rusové.
Pochopitelně je celý post opět namířený proti špičkám ruské armády a ministerstvu obrany, které Prigožin dlouhodobě kritizuje. Ale zřejmě to zabralo, protože munice je údajně na cestě. V každém případě je šéfovi Vagnerovců zcela jedno, že jen potvrzuje ohromující ztráty Rusů u Bachmutu, který se skupina snaží dlouhodobě dobít. Také ptvrzuje, že naverbovaní trestanci jsou jen potravou pro děla a jejich život má zcela nulovou hodnotu.
Ale jednoznačně má Prigožinova činnost i svá nesporná pozitiva. V ruských věznicích se nacházejí stovky tisíc lidí. Jevgenij jich tisíce posílá na hřbitovy. Ulevuje ruskému, velmi zatíženému rozpočtu a v dlouhodobých důsledcích nepochybně sníží kriminalitu v Rusku, protože dotyční se zkrátka a dobře do ulic ruských měst nevrátí. Je zjevné, že ruské společnosti tenhle bezcitný ultrazločinec vůbec nevadí. Stejně jako desítky tisíc mrtvých ve vlastních řadách, vždyť jde přeci o velké Rusko. Krev, utrpení, bolest, destrukce. Ruské duše se to zjevně příliš nedotýká. Je to pro ní historická realita, mužikův život nemá hodnotu a je to součást života. Na západě nemyslitelné, v Rusku zcela normálně přijímaná realita.
