Neznámo

Nikdy nepřekonáš oceán, když se budeš vytrvale bát, že ztratíš zdánlivě bezpečný břeh z dohledu. Kryštof Kolumbus. 

Klidné bezvětří, ticho před bouří? 

Už vypřaženo je zběsilé trojspřeží, 

umřelo a tvá mysl mdlá trvale nevěří, 

že to zvláštní srdce již dosáhlo pobřeží. 

 

Na konec, na začátek, z nicoty,

pobřeží, za zády plno samoty, 

před sebou zcela novou fregatu,

ne, snad se již znovu nespletu. 

 

Přesto musí do bájného Atlantiku vody, 

je studená, ostýchá se, nepřebrodí?

Ne, nechce, už znovu urputným bojem nezávodí. 

Bez větru se plachty nepropnou, jen tiše svádí. 

 

Svádí poslední kapky minulosti, 

vždyť proradný Tantalos Tě nepohostí

a z bažiny stojaté stejně nevyprostí.

Nakonec sám, osmělíš se, do radosti. 

 

Je hezké ráno, konečně spánek sytý, 

loď se mírně pohupuje, plna očekávání, 

jako náruč života, září, vchod neukrytý.

Voda studená, krok první, klekání v zadání. 

 

 

Autor: Jaroslav Červenka | středa 31.5.2023 16:41 | karma článku: 25,89 | přečteno: 261x