Zprávy z Ukrajiny jsou plné dezinformací, přesto se z nich dá mnohé vyčíst. Otázka zní, zda je Rusko pes, který štěká, ale nekouše.
Podle serveru The Drive, který považuji dlouhodobě za velmi spolehlivý, Rusové bombardovali na začátku týdne pozice ruských partyzánů na vlastním území. Zdánlivě zcela obyčejná informace. Útok provedli dva stíhací bombardéry Su-34 Fullback a to ve velké rychlosti, s obavami ze sestřelení a dost nepřesně. Při odletu okamžitě vypustili klamné infračervené světlice. Podstatné je, čím byl útok proveden. Byly zřejmě použity neřízené bomby FAB-500Sh. The Drive uvádí, že od počátku invaze Moskva ztratila dvacet Su-34, což svědčí o intenzitě jejich využití a ne nepodstatné je, že neřízené bomby jsou Rusy používány často. Celá situace, a video ji potvrzuje, svědčí o jednom. Rusové na bojišti používají zastaralé bomby při snaze o chirurgický úder na postavení nepřítele. Je zjevné, že Moskva trpí nedostatkem řízených střel. Zpráv podobného ražení se za více jak rok vyskytlo mnoho. Ruské vrtulníky ze strachu ze sestřelení nalétavají na hranice prostoru zásahu a využívají i kinetickou energii pro odpal znovu neřízených střel do žádoucího prostoru. Jedná se prakticky o střelbu naslepo.
O útoku v Belgorodské oblasti jsem psal zde. Jako zcela zásadní se v souvislosti s tím jeví zpráva, že Moskva z Krymu stáhla 22. armádní sbor. To potvrzuje premisu, že Rusové začínají mít obavy z útoků po celé hranici a rozmělňují svoje síly. To je nepochybně cíl Kyjeva, který chce před začátkem protiofenzivy co nejvíce oslabit ruskou armádu na liniích bojového kontaktu. A to se zřejmě daří. Ruskem dosazený guvernér Krymu měl vyjádřit obavy, že Krym nedokáží Rusové ubránit a začal organizovat vlastní paramilitární jednotky. Jeho obavy nejsou úplně zcestné. Ukrajinci podnikají v prostoru Chersonské oblasti, jež je přirozeným nástupem směr Krym, stále více útoků za Dněpr.
Celou tezi o znejistění Rusů navíc potvrzuje série raketových a vzdušných úderů za původní hranice Ruska v posledních dnech. Jedná se především o psychologický efekt a snahu dostat Moskvu do schizofrenní situace, kdy nebude vědět, kde se mohou vynořit další diverzní jednotky na ruském území. Putin si nemůže dovolit, aby se mu v zemi volně proháněli ruští odpůrci jeho režimu a nezbyde mu nic jiného, než hranice zajistit, což doposud nemusel. Jen hranice Belgorodské oblasti s Ukrajinou měří cca 350 kilometrů.
Další přípravnou operací před chystanou protiofenzivou jsou operace Kyjeva proti Černomořské flotile. Především útok bezpilotních člunů proti průzkumné lodi Ivan Churs, jež měla údajně být jedním z hlavních prostředků Rusů v detekci ukrajinských dronů. Ukrajinci tvrdí, že zničili její elektronické systémy a oslepili jí. Kreml to samozřejmě popírá. Informace o (ne)poškození lodi se různí, podle The Drive a poslední aktualizace je loď zpět v Sevastopolu. Objevilo se nekvalitní video ukazující poškození na pravoboku lodi. Opět zcela nepochybně předpříprava. Dle řady zpráv Rusové výrazně zlepšili protivzdušnou obranu a sestřelují značné množství ukrajinských dronů. Kyjev se logicky snaží ruskou PVO oslabit a snaží se zasáhnout na nejcitlivějších místech, tedy elektronické detekční systémy.
Zajímavou zprávou jsou dva velké výbuchy v Mariupolu. Moskva tvrdí, že se jednalo o rakety dlouhého doletu vystřelené z ukrajinského území. Silně pochybuji. Mariupol je přeci jenom daleko za linií kontaktu a smysl takového útoku je sporný. Jako daleko pravděpodobnější bych viděl sabotážní akci sil ukrajinského odporu ve městě. To pochopitelně Kreml nechce přiznat. Přiznal by tím, že ani jím anektovaná území nemá plně pod kontrolou. Ještě bych upozornil na jednu věc, v posledních týdnech výrazně utichly konkrétní informace o západní pomoci Kyjevu. Dost zvláštní, otázkou je, co v poslední době na Ukrajinu proudí. Je celkem jasné, vzhledem k celkovému vývoji, že moc dalších šancí na proražení ruských linií mít Ukrajinci nebudou.
Konflikt zjevně eskaluje, Kyjev v této chvíli vše nepochybně vsází na protiofenzivu. Jako velmi zajímavé se jeví, že Rusové zjevně ztratili strategickou iniciativu a vytrvale se na svých pozicích zakopávají. Otázka zní, zda je to kvůli vyčerpání nebo nové taktice, vyčerpat Ukrajince při protiútoku. Osobně se spíše přikláním k první variantě. Nikdy jsem nevěřil, že Rusové u Bachmutu denně umírají po stovkách, ale ztráty měli nepochybně veliké. V každém případě se Rusové zjevně dostávají pod stále větší tlak. Kreml dlouhodobě vyhrožuje použitím jaderných zbraní při eskalaci konfliktu a přenesením bojů na území Ruské Federace. Ztrátu iniciativy Moskva nedokáže před veřejností utajit a pozice Vladimira Putina nepochybně nadále oslabuje, minimálně v rámci kremelských jestřábů. Zcela zásadní otázkou je, jaká by byla reakce Rusů, pokud by byla ukrajinská ofenziva úspěšná. Současné dění naznačuje, že Ukrajinci se ve spolupráci se západními zpravodajskými a armádními složkami důkladně připravili a jsou si vědomi rizika patové situace, kdy by prostě nebyli schopní získat svá území zpět. A je celkem zjevné, že vzhledem k zbrojní situaci v NATO, budou mít jen jeden pokus. Zabývat se mírovým návrhem Kremlu vůbec nemá smysl, je to útok na suverenitu Ukrajiny. Osobně považuji za zcela správné, že se Kyjev nebojí výhružek Kremlu a chce svá území zpět. Přesto je zde velký otazník, co udělá zvíře zahnané do kouta.
